Byl to výjimečný případ, nemá v EU obdoby, říká advokát k rozhodování, zda zveřejnit ‚Babišův‘ audit
Zveřejnit, nebo nezveřejnit finální audit ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše z ANO? Na tuto otázku odpovídali pražskému magistrátu právníci z kanceláře Frank Bold. „Byl to výjimečný případ, který nemá v evropské judikatuře obdoby,“ přibližuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz advokát Martin Kornel. Ten byl jedním ze tří lidí, kteří doporučili, za jakých podmínek klíčový dokument oficiálně představit veřejnosti.
Jaké bylo doporučení kanceláře Frank Bold pro magistrát Prahy? Zveřejnit, nebo nezveřejnit finální audit? A případně za jakých podmínek?
Dokumenty zpracované na půdě Evropské unie by obecně měly být veřejnosti dostupné, to je základní princip. Nicméně nařízení o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, rady a komise umožňuje danému orgánu unie říci: tento dokument prozatím, či nikdy nezveřejňujte.
‚Nevyvinuli sami žádnou novou technologii.‘ Pět nejzávažnějších chyb v dotacích pro Agrofert
Číst článek
Když se budeme bavit o této auditní zprávě: pokud orgán členského státu obdrží dokument, u kterého není zřejmé, zda má být, nebo nemá být zveřejněn, a chce ho zveřejnit, tak musí položit dotaz Evropské komisi.
V tomto případě to jasné nebylo, zejména proto, že v kontextu komunikace mezi komisí a Českou republikou bylo zřejmé, že dokument má být prozatím držen jako důvěrný. Naše hlavní doporučení tedy bylo: pokud chcete o zveřejnění uvažovat, tak musíte respektovat zmíněný postup.
Auditní zpráva nakonec pronikla na veřejnost. Pokud by se ale magistrát Evropské komise dotázal, zda může, nebo nemůže audit zveřejnit, co by následovalo?
Poté, co by magistrát dotaz k Evropské komisi vznesl, tak by na něj měla odpovědět. Může mít důvody, pro které řekne, že zveřejnění toho dokumentu není namístě. V tomto případě pokud probíhá audit, tak je to jedna z výjimek, které dané nařízení předpovídá. Zveřejnění je tedy možné zakázat. Pokud ovšem neexistuje převažující veřejný zájem, aby dokument zveřejněn byl.
A pokud by komise sdělila magistrátu, že se zveřejněním nesouhlasí, byť v tomto momentě už je to asi bezpředmětné s ohledem na to, že auditní zpráva unikla na veřejnost, tak už by nezbývalo nic jiného než vést spor o to, jestli tam je, nebo není převažující veřejný zájem.
Praha zatím nezveřejní audit k Babišovu možnému střetu zájmů. Počká na souhlas Evropské komise
Číst článek
Má komise nějakou lhůtu na odpověď při takovémto oficiálním dotazu?
Standardní je odpovídat do 60 dnů, v některých situacích ale komise odpovídá i výrazně rychleji. Nemusí tedy dojít k vyčerpání této doby až do posledního dne.
Byl by dotaz pražského magistrátu relevantní? Mohla by komise rozhodnout, že převažuje veřejný zájem a je možné dokument oficiálně zveřejnit?
To je velmi obtížné říci. Stát se může všechno. Argumenty, proč je to ve veřejném zájmu, jsou poměrně silné. Ta situace je v oblasti auditování právnických osob a postupu při udělování dotací ve vztahu k veřejně činné osobě předsedy vlády relativně bezprecedentní. Síla veřejného zájmu je tam nepochybně velká, ale jestli je převažující, to by bylo na posouzení komise.
Výjimečný případ
Můžete popsat, jak jste postupovali při rozhodování? Prošli jste celý audit a posuzovali jste ho z hlediska české i evropské legislativy?
Neposuzovali jsme obsah, ale to, jestli a za jakých podmínek je možné jeho zveřejnění. A ano, procházeli jsme českou i evropskou legislativu. Dokument jsme zároveň měli k dispozici.
Je případ posuzování takového citlivého dokumentu podle vás výjimečný? Vy osobně jste se tímto již někdy setkal?
Je to výjimečné v kontextu toho, že jde o dokument zpracovaný komisí a jde o otázku jeho zveřejnění, které je v silném veřejném zájmu konkrétního členského státu.
Říkal jste, že je to výjimečné. Bylo náročné něco takového posuzovat?
Při každé takové analýze máte určitý postup, samozřejmě je ale obtížnější vypořádat se s něčím, když nedohledáte konkrétní rozhodovací praxi, která by mířila přímo na váš případ. Je snem asi každého právníka najít rozhodnutí soudu, které mu dá jasnou odpověď na to, jak vykládat nějaký konkrétní právní předpis. V tomto případě to tak nebylo, takže z tohoto pohledu to bylo komplikovanější. Na druhou stranu ten procesní postup, který jsme posuzovali, je poměrně jasný. Daná nařízení nepřipouštějí z našeho pohledu jiný možný výklad, než ten, který jsem popsal.
Nedohledali jste ale tedy žádný precedens nebo obdobný případ, o který byste se mohli opřít. Hledali jste v Česku, nebo i v zahraničí?
Zkoumali jsme judikaturu soudních orgánů Evropské unie – tribunálu a soudního dvora, kde žádné rozhodnutí, které by mířilo na výraznější podobnou situaci, není.
Takže ten případ je unikátní i v evropském měřítku?
Ano.
Tříčlenný tým
Jaké sankce by Česku v případě zveřejnění hrozily?
Hypoteticky přicházelo v úvahu zahájení řízení proti České republice o porušení povinnosti vyplývajících z práva Evropské unie. Stanovování případných sankcí se řídí komplikovaným mechanismem, takže není možné upřesnit jejich výši.
Babiš: Není nejmenší důvod, abych odstoupil. Odmítám, že by Česko muselo peníze vracet
Číst článek
Zároveň je možné, že by žádné porušení shledáno nebylo. A i kdyby bylo, tak je možné, že by nebyla uložena žádná sankce. Z mého pohledu by nebylo na místě uvažovat o nějakých sankcích ve výši milionu eur. To ale nemění nic na tom, že by zveřejnění mohlo být v tuto chvíli v rozporu s evropskou legislativou.
Kolik lidí se na právní analýze pro pražský magistrát podílelo? A kolik času jste na posouzení měli?
Pracoval jsem na tom ještě se dvěma kolegy. Všichni jsme pod ní podepsaní. Co se týče času, tak se omlouvám, ale na to vám odpovědět nemohu.
Proč magistrát oslovil právě kancelář Frank Bold?
Nevím. Nicméně s magistrátem máme smlouvu stejně jako, předpokládám, řada dalších kanceláří na zadávání ad hoc služeb. Zároveň naše kancelář se dlouhodobě profiluje v oblasti svobodného přístupu k informacím nebo transparentnosti státní správy. Domnívám se, že to jsou ty důvody, proč se magistrát obrátil právě na nás.
