Zeman nemusí Staňkovu demisi přijmout, Babišův návrh by akceptovat musel, tvrdí ústavní právník
Prezident nemusí podle Ústavy povinně odvolat ministra, který podá prostřednictvím předsedy vlády demisi. Musel by ho ale odvolat v případě, kdy by jeho konec navrhl přímo premiér. Řekl to v úterý ústavní právník Jan Wintr. Z právního hlediska podle něj nehraje roli fakt, zda se ministr rozhodne skončit sám, nebo ho k demisi přinutí například tlak z vlastní politické strany, o kterém hovoří končící ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD.
Premiér a šéf ANO Andrej Babiš v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem zpochybnil okolnosti Staňkovy rezignace. Označil ji za neobvyklou.
Je taková neobvyklá, řekl Babiš o Staňkově demisi. Prezident se k ní vyjádří až po schůzkách s ČSSD
Číst článek
„V demisi vlastně pan ministr píše o tom, že nekončí z vlastní vůle, ale že končí vlastně na základě požadavku pana předsedy ČSSD Hamáčka," uvedl Babiš. Podle Jana Hamáčka je situace jasná a ČSSD hledá Staňkova nástupce, Zeman se však ke svému postupu zatím nevyjádřil.
Ústavní právník Jan Wintr řekl, že podle Ústavy je prezident povinen přijmout demisi vlády, pokud sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry, vyslovila jí nedůvěru nebo kabinet skončil po ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny. „Z toho plyne, že v ostatních případech ji není povinen přijmout,“ vysvětlil.
Ústava, článek 73
- (1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.
- (2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.
- (3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.
Čas na Zemanovo rozhodnutí podle Wintra ohraničil především sám Staněk, když minulý týden oznámil rezignaci k 31. květnu.
Kdyby prezident odmítl demisi podle článku 73 Ústavy, nabízí se koalici postup podle následujícího článku, dodal Winter. Podle tohoto ustanovení „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“.
„Zde je jednomyslná shoda, že prezident má bez zbytečného odkladu povinnost návrhu vyhovět,“ uvedl Wintr.
Z právního pohledu nehraje roli, že Staněk zmiňuje, že odchází z funkce na základě požadavku předsedy ČSSD Hamáčka.
„Ministr je svéprávný, pokud demisi podepíše, je to jeho vůle, okolnosti jsou z ústavního hlediska irelevantní,“ řekl Wintr. Relevanci mají motivy ministra pouze z politického hlediska, dodal.
Staněk v pondělí předal Babišovi rezignaci formulovanou minulý týden. Ministr kultury by měl odejít z vlády k 31. květnu. Rozhodnutím reagoval na kritiku, která se na něho snesla poté, co odvolal ředitele Národní galerie v Praze Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Prezident se odmítá ke Staňkově demisi vyjádřit, dokud se s ním v úterý 28. května nesejde.
Oddalování odchodu ministrů
Prezident ale také může usilovat o to, aby některý z ministrů ve vládě zůstal. Česko již v minulosti zažilo oddalování odchodu šéfů resortů.
Třeba když někdejší premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD navrhl odvolat z vlády tehdejšího ministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše. Stalo se tak předloni během vládní krize poté, co Sobotka oznámil demisi celého kabinetu, kterou ale nakonec oficiálně nepodal. A místo ní navrhl prezidentovi Zemanovi právě odvolání Babiše, a to mimo jiné kvůli kauze kolem korunových dluhopisů Agrofertu.
Ministr kultury Staněk předal Babišovi rezignaci, Zeman se k jeho odchodu z funkce zatím nevyjádřil
Číst článek
Pražskému hradu nejprve v návrhu vadilo konkrétní datum odvolání. Následně prezident argumentoval tím, že odvolání Babiše je v rozporu s tehdejší koaliční smlouvou. Ústavní právníci ale upozornili, že Ústava je nad touto smlouvou. A Sobotka pak dokonce avizoval, že pokud Zeman Babiše neodvolá, poradí se o dalším postupu s ústavními experty.
Zeman nakonec Babiše odvolal až po 19 dnech od Sobotkova návrhu. Novým ministrem financí se pak stal Ivan Pilný z ANO. A celá vládní krize, kterou provázely ostré slovní výpady, skončila po víc než třech týdnech.
Wintr pak také připomněl například situaci z roku 1997, kdy prezident Václav Havel přesvědčil ministra vnitra Jana Rumla (tehdy ODS), aby pokračoval ve funkci, když se kandidatury nečekaně vzdal Petr Nečas (ODS). Ruml poté oznámil, že odejde poté, co bude na jeho funkci navržen jiný kandidát.
