Schillerová: Nejhorší by pro podnikatele bylo zvýšení daní, nic takového ale navrhovat nebudu
Nově schválený schodek státního rozpočtu pro letošní rok se kvůli epidemii koronaviru vyšplhá ze 40 na 300 miliard korun. Kam až může narůst? „Pokud máme schválený schodek rozpočtu 300 miliard, tak se těžko můžeme v roce 2021 vrátit na původních 40 miliard, aniž bychom lidem sáhli na důchody a platy. To dělat nechceme, protože do ekonomického rozvoje se neproškrtáme,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
V rozhovoru pro Hospodářské noviny Schillerová před deseti dny říkala, že se bude ekonomika ze současného stavu zotavovat sedm let.
„Mluvila jsem o takzvaném strukturálním saldu. Museli jsme projednat novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, abych nemusela příští rok konsolidovat 150 miliard. To by znamenalo je buď škrtnout nebo zvýšit daně. Jsem ráda, že k jednání došlo a nastavili jsme takový plán konsolidace, ve kterém se chceme postupně navracet do stavu před pandemií,“ vysvětlovala ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Odhady hovořily o tom, že ekonomika by příští rok měla růst tempem 3,1 %, podle ministryně už to ale neplatí.
„Poslední makroekonomická predikce, kterou připravilo ministerstvo financí, počítá s propadem o 5,6 procent HDP. Budou probíhat další predikce, ale my počítáme s tím, že by zhruba od třetího čtvrtletí byla ekonomika spuštěná. Samozřejmě, že i když firmy pojedou, tak to nebude akcelerace z nuly na sto, ale náběh bude postupný.“
Investice do ekonomiky
„Země se různě srovnávají, tak jsem to nechala spočítat i v Česku. Kolik jsme investovali? Dala jsem tam nejen přímá opatření, všechny liberační balíčky, ale i systém záruk a je to 1,2 bilionu korun,“ řekla vicepremiérka.
Většinu z této sumy tvoří státní záruky úvěrů pro podnikatele u komerčních bank. Tyto peníze by měl stát vyplácet až ve chvíli, kdy by dlužníci nebyli schopni půjčky splácet. S tím ale ministryně financí nesouhlasí.
Vláda schválila žádost o prodloužení nouzového stavu. Skončit by mohl 25. května
Číst článek
„Zákon o státních zárukách, který prosadila naše vláda, znamená, že komerční banky nalijí prostřednictvím úvěrů do malých a středních firem 500 miliard. Udělají to v takovém širokém měřítku jen proto, že poskytneme portfoliovou záruku.“
Ekonomové z iniciativy KoroNERV-20 tvrdí, že česká vláda investovala do záchrany ekonomiky méně než ostatní země Evropské unie. Podle nich je přímá pomoc ve výši asi 0,7 procent.
„Dala jsem si na sítě takovou tabulku, ve které vycházíme v celkových investicích do ekonomiky zhruba hodnotou 21,5 procent HDP. Nad námi je myslím Německo, a pak jsou ty země pod námi. Myslím si, že se skutečně snažíme a ještě jsme neskončili,“ tvrdí Schillerová.
Uvolňování opatření
Ještě ve čtvrtek hnutí ANO prosazovalo ukončení nouzového stavu koncem dubna. Koaliční ČSSD byla proti stejně jako několik hejtmanů. Ve čtvrtek večer jsme se ale dozvěděli, že by se měl nouzový stav prodloužit až do 25. května.
„Karty promíchalo rozhodnutí Městského soudu v Praze, který konstatoval, že pokud je vláda v nouzovém stavu, měla by vydávat rozhodnutí podle krizového zákona a ne podle zdravotního. Z jakési opatrnosti jsme se rozhodli, že ten nouzový stav prodloužíme a v rámci něj ta opatření přijmeme podle správného zákona,“ vysvětluje ministryně financí.
Schodek státního rozpočtu kvůli pandemii vzroste na 300 miliard. Původně měl být 40 miliard
Číst článek
Uvolňování opatření je podle ní diskutováno s odborníky a epidemiology. Koordinátor epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rostislav Maďar je ale proti urychlenému uvolňování opatření.
Radiožurnálu napsal, že chtít otevření obchodních center o měsíc dříve, než byl původní plán, i když za přesně definovaných podmínek, a dříve než otevření škol, je něco, s čím nemůže vnitřně souhlasit.
„Připravili jsme plán uvolňování, který byl konzultován s experty a byla tam většinová shoda. Je pravda, že k obchodním centrům se ještě vrátíme. Jsou v tom plánu někam zařazené, ale každý týden se několikrát vyhodnocuje epidemiologická situace,“ dodává ministryně financí.
