83 milionů korun. Ústav pro studium totalitních režimů dostal účet za zpackanou rekonstrukci sídla

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů chce podat tři nová trestní oznámení, která budou směřovat na jeho předchůdce. Důvodem jsou chyby spojené s nepovedenou opravou budovy v Praze na Žižkově. Ústav za ně musí na pokutách a penále platit desítky milionů korun. Případem se vyšetřovatelé zabývali už v minulosti, žádný trestný čin ale neodhalili.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odhalená konstrukce někdejšího Ústavu ekonomických informací na pražském Žižkově je pobitá OSB deskami a zakrytá plachtou.

Torzo budovy Ústavu pro studium totalitních režim je obalené plachtou, aby části rozpadajícího se domu nepadaly na ulici | Foto: Václav Štefan | Zdroj: Český rozhlas
Přehrát

00:00 / 00:00

83 milionů korun. Ústav pro studium totalitních režimů dostal účet za zpackanou rekonstrukci sídla

Bývalé sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) už roky beznadějně chátrá. Torzo budovy je obalené plachtou, aby části rozpadajícího se domu nepadaly na ulici. Za samotnou práci na rekonstrukci, která skončila fiaskem, přitom stát zaplatil 80 milionů korun.

24:17

Rekonstrukce fatálně selhala, zbylo smutné torzo, říká nový šéf Ústavu pro studium totalitních režimů

Číst článek

Ještě vyšší částku později ústavu naúčtoval Finanční úřad hlavního města Prahy jako pokutu za chybný postup při rekonstrukci. Už na podzim musel ústav zaplatit platební výměr 42 milionů. Peníze na pokutu mu tehdy poskytlo ministerstvo financí.

Letos dostal ÚSTR vyčíslené i penále: dalších 33 milionů korun. Vedení požádalo o jeho odpuštění, ale v polovině června 2024 přišlo rozhodnutí, že se žádost zamítá. A k tomu finanční úřad poslal platební výměr na necelých osm milionů korun za předraženou zakázku na likvidaci azbestu.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna předpokládá, že brzy bude následovat ještě penále v podobné výši. „Pokuty za rekonstrukci činí k dnešnímu dni 82 809 347 korun,“ vypočítává Kudrna. O zaplacení penále 33 milionů nyní jedná se zástupci ministerstva. Peníze by se tak stejně jako na podzim mohly přelít z jedné kapsy do druhé a zpět.

„Opět musíme požádat ministerstvo financí, protože pokud bychom to museli zaplatit ze svého rozpočtu, my máme na rok zhruba 100 milionů korun, tak samozřejmě nemůžeme zaplatit 33 milionů. To by znamenalo likvidaci naší instituce. To by byl konec,“ říká ředitel.

Tři trestní oznámení

V souvislosti s pokutami chce ředitel ústavu podat hned tři trestní oznámení. Policisté se přitom případem už zabývali. Vyšetřování nakonec odložili s tím, že k žádnému překročení zákona nedošlo. Podle Kudrny se ale nyní mohou opřít o konkrétně vyčíslenou škodu.

„První trestní oznámení se bude týkat rekonstrukce, za kterou jsme obdrželi pokutu přesahující 75 milionů korun. Druhé trestní oznámení se bude týkat nezákonné likvidace azbestu, to je necelých osm milionů, kde ještě čekáme, až obdržíme penále, aby ta suma byla celková. A poslední trestní oznámení bude za nezákonné dělení státních zakázek, za které jsme obdrželi pokutu ve výši takřka 700 tisíc korun,“ popisuje Kudrna.

Viníky jsou podle něj představitelé předchozího vedení Ústavu pro studium totalitních režimů, konkrétně ředitel Zdeněk Hazdra a jeho první náměstek Ondřej Matějka. Ti dlouhodobě jakoukoliv vinu odmítají. „Současné vedení se snaží odvrátit pozornost od svých vlastních problémů,“ říká bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

„My trváme na tom, že jsme nepostupovali chybně. Považujeme závěry kontroly ministerstva financí, ale pak i závěry kontroly finančního úřadu, která na to navazovala, za nesmyslné. Bohužel ta kontrola končila v době, kdy my už jsme tam nebyli, takže jsme se nemohli odpovídajícím způsobem bránit. Máme za to, že současné vedení se víceméně těšilo na to, až tohle přijde,“ tvrdí bývalý ředitel.

Cena rychle rostla

Za vedení Zdeňka Hazdry začala v roce 2017 dlouho plánovaná rekonstrukce sídla ústavu v Siwiecově ulici v Praze. V plánu byla výměna opláštění budovy a hotovo mělo být do roka. Během rekonstrukce ale stavitelé zjistili, že konstrukce domu nové opláštění neunese.

23:37

ÚSTR promítá svou ideologii do výkladu pohnutých dějin. Rada je politizována, kritizuje senátor Krsek

Číst článek

Stavba se tím začala prodražovat, další vysoké náklady přinesla likvidace azbestu. Místo plánovaných 150 milionů by tak rekonstrukce stála několik set milionů. V říjnu 2018 dalo vedení pokyn k zastavení prací a odstoupilo od smlouvy o dílo.

Ministerstvo financí provedlo kontrolu a v roce 2021 došlo k závěru: vedení ústavu mělo stavbu zastavit už v únoru 2018, tedy o půl roku dřív. Kontrola napočítala několik pochybení, za která postupně posílá Ústavu pro studium totalitních režimů platební výměry a penále.

Hazdra, který Ústav pro studium totalitních režimů vedl do dubna 2022, závěry ministerské kontroly odmítá.

Nikdo nebyl obviněn

„V únoru 2018 rozhodně nebylo zjevné, že jediná cesta je zastavení stavby. Zejména jsme neměli projektantem provedenou studii celkové rekonstrukce, kterou jsme za účelem posouzení dalšího postupu zadali. Teprve z této studie nezvratně vyplynulo, že není cesta, jak rekonstrukci původně započatým způsobem efektivně dokončit,“ říká Hazdra.

Na vině je podle něj bývalé vedení ministerstva financí, které v roce 2018 odmítlo navýšit rozpočet na prodražující se stavbu. Hazdra poukazuje na to, že vyšetřovatelé nikoho za zpackanou rekonstrukci neobvinili.

Soud zamítl žalobu vedení Ústavu pro studium totalitních režimů na 19 bývalých zaměstnanců

Číst článek

Případem se na základě několika trestních oznámení už před lety začala zabývat policie. K trestnímu oznámení ministerstva financí se přidalo i současné vedení ústavu. V roce 2022 ale žalobce věc odložil.

Postup obvodního státního zastupitelství loni přezkoumalo nadřízené Městské státní zastupitelství. A došlo k závěru, že odložení případu bylo správné. Ústav musel postupovat podle uzavřené smlouvy bez ohledu na to, že se postupně cena navyšovala, konstatoval žalobce.

„Z provedeného prověřování tedy nebylo zjištěno ani úmyslné, ani nedbalostní porušení povinnosti při správě cizího majetku ze strany osob jednajících v rozhodné době za ústav, ať již jde o tehdejšího ředitele či jím pověřené zaměstnance,“ píše se v dokumentu, který si Radiožurnál vyžádal s pomocí zákona o veřejném přístupu k informacím.

Vojtěch Gavriněv, Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme