Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) musí v poslední době řešit řadu problémů. Senátoři svým usnesením vyzvali vládu, aby rychle dořešila chybějící sídlo ústavu. Dvě desítky jeho zaměstnanců daly výpověď kvůli sporu s ředitelem této instituce. Působení vedení ústavu v otevřeném dopise kritizovalo také 150 historiků. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl historik a senátor Martin Krsek (SEN 21).

Dvacet minut Radiožurnálu Praha 0:10 21. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vy jste historik, vedoucí oddělení historie a kurátor sbírek techniky a vojenství v muzeu města Ústí nad Labem. Jak s touto zkušeností vnímáte to, co se v ÚSTR odehrává?
Vnímám to velmi intenzivně. Situace uvnitř ústavu mě velmi znepokojuje. V našem muzeu jsme zažili obdobné vedení, které se snažilo jaksi násilně muzeum posouvat svým směrem a vytvořilo velmi škodlivé a nezdravé pracovní prostředí. A obávám se, že toto se děje i v ústavu. Všechny signály tomu napovídají.

Ve středu v Senátu jste řekl, že máte zasvěcené zprávy od kolegů. Co je to za zprávy?
Jsou to zprávy o atmosféře uvnitř ÚSTR. O tom, jak vedení funguje, jak komunikuje se svými podřízenými, respektive spíše nekomunikuje. Jak direktivně prosazuje, v tomto případě bych se klidně odvážil říct svou ideologii, jak má ústav fungovat, jaké má vykazovat výsledky ve vztahu k prezentaci tragické historie nacistického a komunistického režimu.

Jsou to tedy informace od kolegů, kteří pracují v ÚSTR a jsou v konfliktu se současným vedením? Máte třeba nějaké informace i od vedení? Zkoušel jste se sejít s panem ředitelem ústavu?
Byl jsem na zasedání výboru, který projednával onu petici a byli tam přizváni zástupci postižených zaměstnanců, pan ředitel s jeho náměstkem a zástupci Rady ústavu. Takže jsem měl příležitost si vyslechnout postoje ze všech úhlů pohledu. Samozřejmě jsme také dostali písemná vyjádření i ze strany pana ředitele včetně glosy, kterou komentoval určitou publikaci, která je z produkce oddělení Vzdělávání a kterou on poměrně významně problematizuje.

Brána k archivům i místo věčných sporů. Pro bádání už nebude ÚSTR potřeba, míní historik Stehlík

Číst článek

Zaměstnanci oddělení Vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů a přes 150 historiků z jiných institucí v otevřeném dopisu a následném veřejném stanovisku psali o bossingu, o autoritářském přístupu ze strany ředitele ÚSTR a jeho náměstka, o cenzuře a o destabilizaci ústavu. Naopak Rada ÚSTR se postavila za pana ředitele s tím, že cenzuře nebo bossingu nic nenasvědčuje, že k velké destabilizaci došlo naopak v minulosti, kdy se měnili ředitelé ústavu. Vy jste si vyslechl stanoviska obou stran. Troufnete si říci, kde je pravda?
To je otázka na tělo. Já jsem v úÚstavu nebyl, když se tyto záležitosti probíraly, takže to nemohu jednoznačně stanovit. Ale na základě všech podkladů a sdělení obou stran jsem přesvědčen o tom, že zásadní vina na té současné krizi leží na straně vedení, na straně ředitele Kudrny.

V Senátu jste řekl, že ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna není dobrý manažer. Na základě čeho to usuzujete?
Dobrý manažer by měl mimo jiné vytvářet vhodné a zdravé pracovní prostředí. Měl by motivovat své zaměstnance k mimořádným výkonům. Zvlášť když jde o instituci vědeckou a badatelskou, kde je potřeba vytvořit prostor pro kreativitu a invenci. A já jsem přesvědčen, že v tomto ředitel Ladislav Kudrna naprosto selhal.

Což je evidentní, když se podíváme nejen na současnou hromadnou výpověď zaměstnanců z oddělení Vzdělávání, ale také na velký exodus zaměstnanců v období od nástupu Ladislava Kudrny v loňském roce. A také se podíváme na petici, kterou sepsali sami zaměstnanci a pod kterou je 95 podpisů. V případě ÚSTR se jedná skoro o polovinu zaměstnanců. Když nemáte u poloviny zaměstnanců autoritu, oporu a součinnost, nemůžete být dobrý manažer.

Čím si vysvětlujete, že se za ředitele Kudrnu postavila Rada ústavu v čele s Eduardem Stehlíkem?
Trochu se obávám, že se rada jaksi politizovala ve směru nějaké politické ideje. Když se podíváte na složení Rady, ze sedmi členů je šest lidí spolupracujících s politiky. Myslím, že by měl Senát tento orgán více otevřít nominantům profesních skupin, tedy ze strany historických archivních organizací.

Objev diplomatického pasu komunisty Štěpána naznačuje snahu prolomit izolaci Československa

Číst článek

Ústavu stále chybí sídlo. Šéf Rady ÚSTR navrhuje Petschkův palác, budovu nedaleko pražského Václavského náměstí, kterou využívá ministerstvo průmyslu a obchodu a kde byla za druhé světové války mučírna gestapa. Je to z vašeho pohledu správné?
Ten objekt má velmi silného genia loci a návaznost na činnost ústavu je v tomto ohledu logická. Já si ovšem myslím, že by se ÚSTR měl poohlédnout po novém sídle někde mimo Prahu, protože je v tom dosavadní tendence koncentrovat podobné státní instituce v hlavním městě a de facto tím stahovat zájem i ekonomický potenciál do centra republiky.

Spíš bych prosazoval, aby ÚSTR měl svoji budovu někde mimo Prahu. Ideálně samozřejmě v těch regionech, které jsou postiženy transformací. Já jsem v této souvislosti například zmiňoval u nás v Ústí nad Labem už 10 let opuštěnou a chátrající, ale historicky cennou budovu Schichtových závodů, respektive správní budovy bývalých závodů, kdysi největšího potravinářského a drogistického podniku v Evropě. Myslím, že by to bylo pro tento region velmi přínosné.

Je existence Ústavu pro studium totalitních režimů po 33 letech od konce komunistického režimu stále přínosná? Nepomohlo by k řešení situace kolem ÚSTR, kdyby byl ústav začleněn do jiných vědeckých institucí? Poslechněte si celý rozhovor výše.

Tomáš Pancíř, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít