Strana zelených odchází z Poslanecké sněmovny
A výsledku odpovídala i nálada v klubu Roxy, který si nejmenší z dosavadních parlamentních stran vybrala za svůj volební štáb.
Odcházíme, ale naše politika rozhodně nemizí. Tak končil svůj děkovný projev předseda strany Ondřej Liška. Naděje na lepší zítřky je taky to jediné, co dosud nejmenší parlamentní straně v zemi zbývá.
Porážka jakoby visela nad klubem Roxy ještě dříve, než se volební místnosti vůbec uzavřeli. A odhady agentury SCaC ponurou náladu jen podpořily: zelení získají jen tři procenta.
„Já jsem se nedomnívala, že by snad zelení vyhráli volby a byli první. Myslím si, že pokud přesáhnou pět procent, bude to ideální. Ale když přesáhnou ty tři, čtyři procenta, tak to znamená ,že mohou přežít, čistě s tou státní podporou, aniž se musí s někým prostituovat,“ doufala ještě kolem třetí hodiny odpoledne lídryně strany v královehradeckém kraji, socioložka Jiřina Šiklová.
Průběžné výsledky hovořili ale o opaku. Zelený kužel jen těsně překračoval dvouprocentní volební podporu.
Jiná očekávání
„Samozřejmě výsledek to není nějak pěkný a my jsme očekávali poněkud jiná čísla. Poctivě přiznáno v tuto chvíli vy se musel pravděpodobně stát zázrak, abychom překročili pětiprocentní hranici,“ střízlivě zhodnotil možnosti první místopředseda strany František Pelc, který jako jeden z mála vrcholných představitelů strany dorazil do volebního štábu.
Přesto byly všechny stoly v klubu Roxy obsazené. Strana zelených se totiž jako jediná rozhodla, že přizve i své příznivce, mezi kterými nechyběl herec Tomáš Hanák:
„Byl a jsem a zůstávám sympatizantem, přestože možná zelení přejdou teď na pár let do ilegality. Musím říci, že jsem ovlivnil volby možná tím, že jsem si nevyžádal dostatek plakátů a zbyly mi nějaké připínáčky. A to ovlivnilo výsledek voleb a směřování České republiky. Bohužel.“
Loučení v bojovém duchu
Strana zelených nakonec nedosáhla ani na kýženou tříprocentní hranici, která ji zajistila miliony korun státní podpory. Předseda Ondřej Liška také okamžitě uznal porážku a krátce po šesté hodině nabídl svou funkci k dispozici. Přesto se ale rozloučil v bojovém duchu.
„Já sám neodcházím, sám tady zůstanu a budu se maximálně snažit o to, abychom, zelení, uspěli. A prosím o to, abyste odsud neodcházeli ani s melancholií ani s defétismem, ale s větší odvahou protože my neděláme politiku na 4 roky dopředu, ale na 50 let dopředu. Tak v tom zůstaňte se mnou!“ Přeje si Liška.
