V 90. letech umíralo na nemoci srdce a cév 57 procent žen a 53 procent mužů. Přes výkyvy v jednotlivých letech se daří jejich počty postupně snižovat, loni to bylo 40 procent mužů a 43 procent žen. Většímu riziku jsou vystaveni diabetici, obézní a lidé s vysokým tlakem či hladinou cholesterolu v krvi.

Nejčastěji Češi umírají na ischemickou chorobu srdeční. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce nezvládá okysličovat krev. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.

Léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. Nejvíc nemocných trpí vysokým krevním tlakem a ischemickou chorobou srdeční.

Podíly úmrtí souvisejících s rakovinou se pohybují kolem čtvrtiny zemřelých mužů i žen v daném roce. Odborníkům se daří některé typy nádorů posouvat ze smrtelných do chronických nemocí. Se zkušeností s rakovinou, kterou se podařilo zastavit nebo vyléčit, tak v Česku žije zhruba půl milionu lidí. Ročně přibývá asi 87 000 pacientů s nádorem.

Ministerstvo zdravotnictví v říjnu představilo svou představu péče o onkologické pacienty, kterým byla rakovina vyléčena a jsou bez příznaků. Pokud bude pacient i lékaři souhlasit, bude moci jeho pravidelná vyšetření dělat praktický lékař podle onkologem vypracovaného plánu. Systém zdravotního pojištění by mohl ušetřit a onkologům se uvolní ruce pro vážnější případy.

„O něco méně četnou skupinou jsou úmrtí v důsledku vnějších příčin smrti, na ty v roce 2017 zemřelo 3800 mužů a 1800 žen, dále pak úmrtí v důsledku nemocí trávicí soustavy, na ty v roce 2017 zemřelo 2700 mužů a 2000 žen,“ uvádí dokument.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít