Mikrobiom je pro člověka zásadní. Zatím ale nevíme, jaký je ten zdravý, říká mikrobioložka

Vědci ve 21. století objevili nový lidský orgán složený z bilionů bakterií a nazvali jej mikrobiom. Více o něm hovořila v Magazínu Leonardo mikrobioložka Petra Vídeňská z Masarykovy univerzity v Brně.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tlusté střevo, slepé střevo, apendix

Tlusté střevo, slepé střevo, apendix | Foto: Fotobanka Profimedia
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Magazín Leonardo!

„Mikrobiom tvoří kromě bakterií také viry, plísně a řasy... Ale právě bakterie hrají z hlediska lidského zdraví největší roli,“ upřesnila vědkyně.

Když srovnáme střevní mikrobiom západního člověka a někoho, kdo pochází z přírodních kmenů, tak se velice liší diverzitou.

„Jedna z teorií je, že právě díky této diverzitě detekujeme u západního člověka mnohem větší počet chronických a autoimunitních chorob.“

Mikroorganismů ale není třeba se bát. Až 99.99 % z nich nám může pomáhat. „Díky nim vyrábíme chleba, víno, pivo, ale i také enzymy používané při praní, léčiva a podobně. Strach z mikroorganismů není tedy na místě, ale určitá opatrnost ano.“

To, že se u někoho vyvine chronická nebo imunitní choroba, je jev multifaktoriální. „Podílí se na tom nejen mikrobiom, ale i prostředí, co člověk jí a tak dále. Na Masarykově univerzitě v centru Recetox vznikla snaha analyzovat všechny tyto faktory a zjistit, jakou sílu jednotlivé faktory mají, jak se kombinují a vylučují.“

V kuchyňských utěrkách se mohou zahnízdit bakterie a způsobit otravu jídla, varují vědci

Číst článek

„Ukazuje se, že je mnohem účinnější, když se mikrobiom nesnažíme ovlivňovat jednou či dvěma bakteriemi, ale když se do něj dodá komplexnější složka.“

Co je zdravý mikrobiom?

Problémem ale je, že vědci zatím nevědí, co je to zdravý mikrobiom. „To je velice individuální, každý člověk je ovlivněn stravou a prostředím. Takže nevíme, k jakému ideálu se přiblížit a jak eliminovat nebezpečí.“

Mikrobiom nás chrání i na kůži. „Pokud je už kůže osídlena bakteriemi, které nám nic nedělají, tak patogenní bakterie se tam neuchytí.“

Přesto platí, že když někde patogen není, tak se tam sám od sebe neobjeví, vysvětlila vědkyně. „Proto je naprosto zbytečné doma používat dezinfekční prostředky. Naopak v prostředí s vysokým výskytem patogenů, jako v nemocnici nebo v dopravních prostředcích, je užití dezinfekce na místě.“

„Nadbytečným využíváním mýdel nebo dezinfekcí narušujeme přirozený mikrobiální film a mohou vznikat různá kožní onemocnění,“ objasnila zásadní vliv mikrobiomu na naše zdraví Petra Vídeňská.

Ondřej Čihák, Josef Kluge Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme