Zákon podle senátorů „přiznal čínskému léčitelství statut medicínského oboru, čímž zvýhodňuje čínské léčitelství oproti jiným léčitelským metodám“. Proti přitom byli děkani lékařských fakult, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Česká lékařská komora i senátní zdravotnický výbor.

„V žádné evropské zemi nejsou léčitelé v právním slova smyslu považováni za zdravotníky, a to bez ohledu na metody, které provozují. Česká republika se tak stala v rámci Evropy absolutní raritou,“ uvedli Dernerová s Plačkem.

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) potřebu pravidel pro poskytovatele čínské medicíny obhajoval tím, že nyní vzdělání, rozsah a kvalitu nabízené péče čínských léčitelů není možné ověřit. Výuku mají podle plánů poskytnout kvůli nesouhlasu lékařských fakult zdravotně-sociální fakulty. Vzdělávací program má být vytvořen ve spolupráci s partnerskými čínskými univerzitami.

Tvůrcům novely vadí mimo jiné to, že by čínští léčitelé byli zvýhodněni oproti ostatní, mohli by získat titul bakaláře či magistra a jejich služby by mohly hradit zdravotní pojišťovny.

„Hlavní námitkou proti čínské medicíně jako regulérní součásti českého zdravotnického systému je nejen fakt, že nejde ověřit kvalitu čínských lékařů, ale zvláště to, že peníze za alternativu z Dálného východu mohou chybět jinde, například při léčbě vzácných onemocnění,“ dodali senátoři.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít