Čeští vědci vyvíjejí diagnostiku schizofrenie z krve. Dosud nemoc odhaloval jen rozhovor s psychiatrem
Rozeznat schizofrenii z kapky krve anebo předpovědět možnost zhoršení stavu pacienta z analýzy zornice. To je jedním z cílů nového projektu Národního ústavu duševního zdraví, který má zlepšit diagnostiku jednoho z nejzávažnějších psychiatrických onemocnění. Dosud schizofrenii odhaloval pouze rozhovor s psychiatrem.
„Teď jsme v místnosti, kde jsou hlubokomrazicí boxy, na minus 70, a právě v jednom z těchto boxů schraňujeme už dobrých 15 let vzorky krve našich pacientů a to je to naše bohatství, na kterém stavíme celý náš projekt,“ popisuje pro Český rozhlas psychiatr Filip Španiel v jedné z laboratoří Národního ústavu duševního zdraví.
V jednom z mrazicích boxů tu mají ukrytých víc než 1700 vzorků krve od pacientů se schizofrenií. „My je sledujeme dlouhodobě. Sledujeme je prvních pět let od začátku nemoci, takže tam jsou vzorky z prvního odběru bezprostředně poté, co byli hospitalizováni, pak po roce a pak po pěti letech,“ vysvětluje Španiel.
„My jsme před patnácti lety začali ukládat vzorky, protože jsme věděli, že mezitím se ten prudký vývoj laboratorních technologií posune někam jinam. A to se přesně stalo. Například dneska jsme schopni ze vzorků detekovat kusy mozkových buněk. My je dokážeme vytáhnout z krve a podívat se dovnitř, takže jsme schopní podívat se do neuronů, mozkových buněk, aniž bychom odebírali biologický materiál, jen z obyčejné krve,“ popisuje dále Španiel.
Zpracování vzorků
Vzorky pak v laboratoři hned vedle zpracovává neurobiolog Karel Valeš. „To, o co usilujeme, je diagnostika na základě specifických biomarkerů, které by nám dokázaly určit biologický subtyp schizofrenie, snažíme se vyvíjet přesné diagnostické postupy, které by byly v budoucnu použitelné v klinické praxi, to znamená přenos poznatků do klinické praxe,“ říká neurobiolog.
Je to časovaná bomba, říká psychiatr o nedostatku léků na schizofrenii
Číst článek
Nejen vzorky krve, ale taky snímky mozku pacientů mají vědci uložené v databázi. A právě díky ní budou schopní u dalších pacientů do budoucna rozeznávat schizofrenii a její různé formy.
„Psychiatři nemají laboratorní nástroj, jak by poznali, který je to podtyp, takže do jisté míry předepisují léčiva a volí terapii na základě svých zkušeností, tím pádem pacientům je často předepisováno léčivo, které napoprvé nepatří jim, takže se to zkouší, nežádoucí účinek se dostaví vždy a terapeutický jen tehdy, když správně identifikují pacienta. Tady jdeme k tomu, aby psychiatři měli nástroj k tomu, aby věděli, že pacientovi mají předepsat takovou terapii,“ vysvětluje Valeš.
Onemocnění schizofrenie
Schizofrenie je jedno z nejzávažnějších duševních onemocnění, které postihuje okolo 24 milionů lidí po celém světě. Mění osobnost, prožívání, vnímání, vztahy s okolím a odtrhuje člověka od reality. Nový projekt vědců z Národního ústavu duševního zdraví má za cíl nejen přesněji diagnostikovat schizofrenii a zvolit tak pro pacienty vhodnější léčbu, ale taky určit její prognózu.
2:36
Nové centrum pro duševně nemocné na zlínské Letné je připravené na klienty, zaplnit by se mělo do září
Číst článek
„Představte si, že za pár let by to vypadalo tak, že k nám budou přicházet pacienti z celé republiky, kteří mají první zkušenost s psychózou, my je kompletně vyšetříme a budeme moci lékaři, který ho odeslal, říci, jaká bude prognóza, podle toho bude moci nastavit léčbu a rehabilitaci, jaké léky budou fungovat, jaký typ je to onemocnění a zároveň pacienta vybavíme řadou digitálních přístupů, které ho budou chránit před relapsem, před návratem do psychiatrického zařízení,“ dodává psychiatr Španiel.
Právě digitální technologie by mohly skrze měření mozkové aktivity a dynamiky zornice předpovídat riziko náhlého zhoršení onemocnění. V následujících pěti letech tak budou vědci vzorky krve, snímky mozku i digitální technologie testovat, aby se podívali pod pokličku schizofrenie, která i dnes vyvolává víc otázek než odpovědí.
