Volební gulášek v hlavě i v hrnci
Ve společnosti to vře, straničtí představitelé do svých volebních gulášů sypou a vhazují ingredience slibů s již dávno prošlou záruční lhůtou, vyškrábnuté kdesi ze dna spíže coby zbytek od voleb minulých. Míchají nesourodé přísady, někteří svou nabídku řádně přesolí a vzápětí do ní přimísí přesladký med, případně ho strávníkům-voličům mažou kolem úst, aby měli pocit, že je o ně postaráno.
Hospody nižších cenových skupin se plní muži, kteří nad zvětralým pivem, chlebem a utopencem přesně vědí, jak zatočit s politickým protivníkem, co s inflací, migrací, covidem, drahotou a jinak smýšlejícími voliči.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.
Političtí dietáři nevšímavě chodí okolo a o ochutnávku volebního guláše nejeví zájem.
Jednoduše vzato, politika se vlastně točí okolo chutí, příloh, pečených holubů létajících do úst a sladkých koblih.
Je to pořádný kotel, kam politici házejí naději, strach, sympatie, věkové kategorie, dálnice, svatby, korupci, tisíce bytů a na nás je tohle všechno ve zdraví strávit.
Chtějí nemožné?
Kdepak, přesně znají chutě svých skupin a vaří a přidávají koření přesně tak, jak to konzumentům vyhovuje, a chovají naději, že se právě k tomu jejich stolu přidá někdo od vedlejší partaje.
Mražené válečné pole po našem
Politické bitvy, které vyznávají jako zbraň pochoutky, jsou více než úsměvné. Pamatujeme rozdávání cukrové vaty, když preference jisté skupiny padaly a vata je měla vytáhnout do původních výšin. Tehdy se to nepovedlo.
Ovšem taková kobliha, to byla přímo zbraň na politické protivníky. Rozdávači nestačili milovníky sladkostí zásobovat, jaký o ně byl tehdy zájem. Kupodivu i tato zbraň přestala být lákavá a už se neopakuje.
Více bylinek, méně soli… a proč mají brambory vrásky
Číst článek
Podobně je to i s volebním gulášem. Na počátku naší obnovené demokracie rostly na náměstích měst a městeček stany s horkým gulášem. Straničtí lídři nešetřili chválou, jak se jim tenhle gulášek povedl, a dokonce ho v mnoha případech s úsměvem osobně nalévali do papírových talířků.
Mám pocit, že i tohle vzala velká voda a guláš přestal být moderní. To však nebrání, abychom si dnes spolu jeden takový neuvařili. Můžeme se při jeho konzumaci začíst do programů volebních stran. Vím, při jídle se nečte, ale doba je mimořádná a občas je nutno hledat kompromisy… taková je politika.
Musím vysvětlit mražené válečné pole z mezititulku. Letos se guláše nerozdávají, tentokrát došlo na nanuky a zmrzlinu.
Stranický boj se přelil i mezi strany tak, že jedna šetrná k životnímu prostředí rozdává sorbetové nanuky zabarvené do červena a druhá vanilkovou a čokoládovou zmrzlinu se slovy, že je z pravého kravského mléka a tím podporuje zemědělce, ovšem také nárůst skleníkových plynů.
Skleníkové plyny vyřešeny… skoro. Díky česneku
Číst článek
Z jedné strany je předvolební kulinářství v politice úsměvné, z druhé strany se stejně vždy zvrtne do kalných vod nechutných šarvátek.
K dobru dám ještě jednu vzpomínku, kdy se voličům také rozdával volební guláš, ale v konzervě. To nenechalo klidným zodpovědný státní orgán, který zjistil, že na konzervě není údaj, z jakého masa guláš je, navíc chyběla informace o použitých konzervačních látkách. Já jenom dodávám, že politici to fakt nemají jednoduché.
Vrcholem letošního klání je akce, na níž lze levně nakupovat základní potraviny jako mléko, máslo a třeba vajíčka. Stačí k tomu naši skvělí „drobní“ zemědělci, kteří vše dodají na trhy za hubičku, a volič odchází z předvolebního setkání se síťovkami naditými cibulí na deset let dopředu. Co si však odnesl v politických názorech, netuším.
Zákaz krmení a napájení voličů
Jsou kultury, které už dávno pochopily, že se volič nemá uplácet a přecpávat těsně před volebními místnostmi. Nepůjdu daleko, ale zaskočím do Británie, kde se jednoduše před volbami nesmí zdarma podávat ani jídlo ani pití už někdy od 19. století.
Uplácení voliče jídlem a pitím je přímo trestné a řeší se příslušnými orgány nekompromisně. Osoba, která v Británii nabídne jídlo, pití, a dokonce i zábavu, je „korupčníkem“ a ten, kdo pochutiny či zábavu přijme, je „zkorumpovaný“, neboť třeba rozdávaný hot dog může ovlivnit hlasování. Zajímavý přístup.
Stejně to většinou dopadá tak, že i kdyby se volič někde nechal pohostit, hlasovací lístek hodí často úplně někomu jinému.
V Americe je situace vcelku podobná. Od roku 1948 je nezákonné odměňovat voliče za hlasování, pokud jde o federálních volby nebo kandidáty. Důvod se vejde do jediné věty, ve které se konstatuje, že nabízet peníze nebo zboží, což je i jídlo a pití, výměnou za hlasovací lístky je jednoznačným porušením svobodné demokratické soutěže.
O „uplácení“ jisté skupiny amerických voličů se pokusila liberální zmrzlinářská společnost Ben & Jerry's. Na její konání si došláply patřičné úřady a nakonec byla zmrzlina rozdávána všem bez ohledu na politickou orientaci.
Stejnou chybu při rozdávání kávy udělal kavárenský řetězec Starbucks podporující také jenom vybraně smýšlející voliče. Jak rychle začal, tak také skončil.
Děsivě dobrá, plná pochoutek, univerzální a přirozená kráska, frittata
Číst článek
Obecně se v Americe toleruje podávání občerstvení voličům jak řetězci, tak místními restauratéry, kteří nabízejí jídlo a pití těm, kteří již odvolili, jako poděkování za splnění občanské povinnosti.
Velkou dávku odvahy našla v Las Vegas vietnamská majitelka Pho restaurace. Před volbami nabízela polévku s téměř dvacetiprocentní slevou voličům Trumpa. Ten tehdy zvítězil a restaurace měla jedinou újmu, několik vysklených oken při nočním útoku kameny jinak smýšlejících voličů.
I přes to si majitelka výsledky voleb a svou angažovanost pochvalovala.
Jak vidno, gastronomie hraje v období voleb docela zajímavou úlohu a já jí to přeji. Občan s plným žaludkem je voličem jistě slušnějším a uvážlivějším.
A abych dostála svému slibu, připravíme si spolu volební guláš. Věřím, že s dobrou chutí na jazyku a osobní pohodou budete volit ty strany, které vám vyhovují.
Opravdový volební guláš z hovězího masa s houbami
Ingredience:
- 1,5 kg hovězího masa na guláš
- 100 g anglické slaniny vcelku
- 2 cibule
- 5 stroužků česneku
- 3 lžíce sádla nebo olej + 1 lžíce na houby
- 300 g čerstvých hub nebo hnědé, krémové žampióny
- 4 lžíce rajčatového protlaku
- kmín, čerstvě namletý pepř
- mořská vločková sůl
- několik snítek tymiánu
- 4 bobkové listy
- 1 litr hovězího vývaru nebo jen vodu
Postup:
Nejdříve rozpustíme lžíci sádla v těžké litinové pánvi, vhodíme na kostky nakrájenou anglickou slaninu a prudce osmahneme, pak přidáme oloupanou a na kostičky nakrájenou cibuli a rozdrcené stroužky česneku. Zmírníme teplotu a vše pomalu orestujeme, směs nesmíme spálit. Jakmile je hotová, dáme ji stranou.
Mezitím ve velkém litinovém hrnci rozpustíme zbytek sádla a prudce osmahneme polovinu masa nakrájeného na kostky, maso se však nesmí dusit ve vlastní šťávě, jen se musí orestovat. Poté maso vyndáme a pokračujeme stejně s druhou polovinou.
Když je maso hotové, do hrnce přidáme již opečenou první várku. Do směsi přidáme rajčatový protlak, směs cibule, česneku a anglické slaniny, bobkový list, snítky tymiánu, kmín a hojně opepříme. Vše smícháme, krátce orestujeme.
Zalijeme vodou nebo vývarem tak, aby maso bylo ponořené, a necháme pod pokličkou za občasného míchání dusit nebo ho dáme dusit do trouby předehřáté na 200 stupňů Celsia, dokud maso nebude měkké. Pokud je to nutné, dolijeme horkou vodou nebo vývarem.
Mezitím očistíme a nakrájíme žampiony na půlky, větší na čtvrtky a krátce je na rozehřáté litinové pánvi s olejem opečeme a dáme stranou.
Jakmile je maso měkké, přidáme houby a guláš ještě asi tři minuty povaříme, dochutíme solí a pepřem. Podáváme s těstovinami, pečivem nebo knedlíky.
