Trochu jsem vše nadsadila, vím. Neměla jsem potřebu se hned vyjadřovat k nedávně tsunami zpráv o zavření řetězce restaurací Jamieho Olivera v Británii.

Mám k němu poněkud zvláštní vztah. Prostě se mi líbí jeho vaření, jeho povídání, jeho aktivity, pomoc teenagerům, boj za lepší stravování ve školách, a hlavně stálý úsměv a dobrá nálada.

Mám ráda jeho knihy, recepty, televizní pořady, ale především jsem neskutečně ráda chodila pravidelně do jeho restaurace a nechávala se ukolébávat díky chutím a vůním představou, že nejsem na větrném a deštivém anglickém pobřeží, ale v Itálii – slunce svítí, všude okolo mne rostou ty nejvoňavější bylinky, nejlepší a nejšťavnatější zelenina, podávané těstoviny voní italskými lány obilí při žních.

Ano, to byl pro mě Jamie's Italian Restaurant v Brightonu, kousek od pláže. Dávala jsem si povětšinou špagety s krevetkami a na těch ujíždím stále.

Restaurace je už zavřená, vyklizená, smutné výlohy nelákají světlem neónu ke vstupu a nad barem už nevisí obrovské parmské šunky, trsy čerstvých rajčat a sušených chilli papriček.

Měla jsem to štěstí

Když můj mladší syn Petr navštěvoval základní školu v Anglii, panovala mezi jeho spolužáky nepsaná pravidla, která utužovala jejich přátelství, jež se přeneslo až do jejich současné dospělosti.

DAGMAR HEŘTOVÁ

Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.

Mezi tato pravidla patřila společná oslava narozenin. Každý chtěl přijít s co nejlákavější nabídkou, a tak se slavilo ve strašidelných hradech, v kině a poté se zašlo na pizzu, v zařízeních s laserovými střílečkami či venkovský paintball. A když přišla řada na Petra, rozhodl se, asi pod domácím vlivem, že půjde do Jamie’s Recipease, což byla škola vaření italských jídel z těch nejlepších ingrediencí a poté společná konzumace.

Panovala při tom spousta legrace a úžasná nálada. Účastníky vedli znalí instruktoři a pro nás čekající byla připravená dokonalá káva v inspirujícím prostředí. Byl to nápad Jamieho Olivera, jak naučit všechny generace kvalitnímu vaření bez námahy, a ještě s odlehčenou atmosférou. Ti desetiletí kluci (dnes už do jednoho na univerzitách) byli nadšení. Těsto a rajčata měli i ve vlasech, ale jak si pochutnávali na tom, co uvařili, to patří dodnes mezi mé největší zážitky.

On ten PAN KUCHAŘ měl dobré nápady… Bohužel i tento koncept byl docela brzy ukončen. Jeho Recipease totiž bylo vše dohromady: café, burgrárna, Jamieho suroviny, nádobí, restaurace, bistro a škola vaření dohromady. Jaksi to dlouhodobě nefungovalo.

Trocha suchých čísel

Nejde se vyhnout faktu, že 22 restaurací z 25 se postupně zavře. Povětšinou již bylo dokonáno a okolo 1000 lidí si hledá jinou práci. Mohu k tomu pouze dodat, že restaurace měly tak vyškolený personál, že každý z nich si bez problémů zaměstnání v oboru najde, zmíní-li se o praxi u Jamieho.

Finanční stav restauračního řetězce překvapil i samotného majitele. Ještě před nucenou správou se pokusil do restaurací nalít 13 milionů liber (cca 400 milionů korun) z osobních rezerv. Ani to nepomohlo, dluhy byly zhruba čtyřnásobné. Částečně za problémem stojí trvale rostoucí nájmy, pokles hodnoty britské libry a samozřejmě také na ostrovech vládnoucí tvrdá konkurence.

Britští levicoví novináři a sám Jamie rádi do tohoto problému pletou brexit, ale v tomto případě asi nemají pravdu.

Ozývají se křiklouni, že si Oliver žije nad poměry, ale jeden z faktů za všechno: v roce 2016 si vyplatil na dividendách v přepočtu asi 300 milionů korun, pocházejících z licenčních obchodů a médií. Z restaurací ani tu pověstnou penny. Nakonec je to jeho podnikání a nese za něj plnou odpovědnost.

Jak jsem již předeslala, i nezdařený záměr usměrňuje další cesty k vyšší kvalitě do budoucna. Sám Oliver přiznává, že 40 % jeho podnikání poznamenal neúspěch. Na druhou stranu zisky z prodeje knih, reklamy, kuchyňského vybavení nesoucí jeho tvář, z receptů a televizních pořadů vzrůstají. Tím částečně udržoval při životě i ztrátový restaurační řetězec.

Není kouře bez ohně

Ono se něco o nedobrém ekonomickém stavu Jamieho restaurací prosakovalo delší dobu. Hodně dlouho na to, aby se třeba nedalo reagovat.

Je jasné, že i mistr kuchař se utne a Oliver vaří od svých osmi let. Vaří a neprovozuje ekonomické poradenství. Na druhou stranu měl dost signálů, že je ve ztrátách, a on věřil svému manažerovi-švagrovi, svým poradcům, schopnostem, auditorům, bankám schvalujícím další a další úvěry, až saze bouchly.

Jamie, slavný The Naked Chef, se prostě mýlil, a to dost bolestivě.

Stalo se. A co dál?

Pro řetězec restaurací pod nucenou správou se stále hledá řešení, možná vstupem strategického partnera, možná odprodejem.

Já přeji „nahému kuchaři“, aby vše ustál a aby se podařilo jeho báječné italské restaurace opět otevřít. Aby mu to stále vařilo a psalo, neztratil náladu a rozšířil počet zatím vydaných kuchařských knih.

Letos 22. srpna vyjde ve Velké Británii jeho zatím poslední, již osmadvacátá kniha s názvem Veg: Easy&Delicious Meals for Everyone, na kterou se dost těším.

Všichni, kteří známe Jamieho přínos pro Británii, Ameriku a celou Evropu, jistě víme, o čem je řeč, a určitě mu držíme palce.

Brzy odlétám z londýnského letiště Gatwick na cesty za dalšími chutěmi a jenom se šibalským mrknutím oka podotýkám, že obě jeho restaurace jsou tam stále otevřené. Na sto procent si zajdu na jeho krevetky s těstovinami.

Dagmar Heřtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít