Je víno v plechu zvrácenost, nebo jenom pokrok
Loňský listopad jsem trávila ve svém druhém domově v anglickém Brightonu. Počasí bylo na pozdní podzim přívětivé, často totiž vykouklo slunce a mělo docela sílu. Na Angličanech je obdivuhodné, že mají v sobě zakódováno, že když třeba jen na chvilku vysvitne slunce, hned vyrazí do přírody, do ulic, na zahrádku, do parků a v případě Brightonu k moři.
Listopadové počasí dalo všem dost příležitostí vyrazit k občas rozbouřenému, ale stále krásnému moři. Situace byla umocněna epidemickými opatřeními, přesto kilometry širokých pobřežních promenád byly plné korzujících lidí, na oblázkových plážích se připravovala voňavá BBQ a spousta odvážlivců se prostě jen tak vysvlékla do slipů a triček a šla si zaplavat.
Přiznám se, já bych tam asi nevlezla, ale i do českých končin už dorazil boom otužování a tak mi vše připadalo normální. Až na jeden postřeh.
Co je v tom plechu?
Všimla jsem si, že u jednorázových grilů, které zakoupíte v každém supermarketu, škrtnete sirkou a za pár chvil si pochutnáváte na grilovaných britských párečcích, ve kterých je opravdu maso, spousta lidí usrkává víno z malé plechové konzervy.
Samotný obal je tak lákavý, že mu prostě nelze odolat. Jestli něco Angličané umějí perfektně, tak je to umění zaujmout a prodat. Navíc na pláže se nedoporučuje kvůli bezpečnosti nosit skleněné obaly a ne každý má chuť do sebe nalít litr vína z papírové krabice.
Plechovky měly obsah 0,25 litru, což je o málo víc než naše oblíbená „dvojka“ bílého či červeného. Výběr vína v obalu menšího obsahu je rozmanitější, a jak jsem hned pátrala, je z čeho vybírat.
Většina vín, a teď se podržte, je anglické produkce. Ano, slyšíte správně, většina bílých a růžových vín, která můžete koupit v plechu, jsou britské provenience. Červená vína pocházejí ze Španělska; spousta Britů má byznys ve Španělsku a v kooperaci se Španěly, tedy dobrá volba, červená vína mají skvostná!
Jak je to právě teď?
Vyrábějí se plechovky i s větším obsahem, ale je na každém z nás, na kolik si troufne. Nejvíce se prodává ve Spojených státech, Británie však začíná zdatně sekundovat. Víno v plechu se prodávalo hlavně při letních hudebních festivalech a společenských akcích.
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest.
Tady si vybral daň koronavirus, podobné akce byly loni omezovány, až úplně zakázány. Přesto při porovnání s rokem 2019 nastal růst prodeje vín v plechu až o desítky procent, někdy i dvojnásobně, a tento trend zaznamenaly i všechny velké britské supermarkety.
Situace si začala všímat i novinářská esa zabývající se gastronomií a bez uzardění hlásají, že nemají s vínem v plechovce žádný problém. Vesměs však tvrdí, že si vzhledem k úctě k vínu nedokáží představit pít přímo z plechovky, proto si správně nachlazené víno přelijí do sklenice.
Pro mne však není příliš pohodlné nosit skleničky zabalené v ubrouscích na pláž a stále se obávat, že skončí jako střepy. Britské mládeži sdružující se v parcích, na plážích, prostě v přírodě, je to však jedno, víno z plechu jí chutná. Navíc se tím potvrzuje trend, že mládež na Ostrovech ustupuje od tvrdého alkoholu, a já k tomu přidám informaci, že i od kouření. Směr jistě chvályhodný.
Jedná se o novinku?
Teď vás asi překvapím: vůbec se nejedná o novinku. První pivo bylo zakonzervováno v plechovce ve Spojených státech už v roce 1935 a o rok později se začalo stejně balit i víno. Ovšem jaksi se nedařilo, neboť technologie nedosáhly ještě takové úrovně, aby se víno nekazilo, a tak se od stáčení vín do konzervy upustilo v roce 1939.
Silvestrovské take away za 12 tisíc korun? V Mayfair v Londýně to není problém!
Číst článek
Dlouho zůstala konzerva s vínem zakonzervovaná, ale vždy se najde odvážlivec, který dokáže oprášit i odložené nápady. Tím odvážlivcem byl producent vína Barokes od protinožců v Austrálii. V roce 2000 dosáhla firma po pětiletém výzkumu kýženého výsledku a nechala si patentovat balení vína do hliníkových plechovek.
Japonsko hned nabízené licence využilo a začalo jako jedna z prvních zemí s balením do plechovek dle nové technologie. Poté se s takto baleným vínem „roztrhl pytel“ a třeba jenom v USA bylo v roce 2014 uvedeno na trh více než 300 podobných produktů.
Proč vůbec něco podobného může zaznamenat úspěch? Jak jsem už uvedla, nalezly se nové technologické postupy a víno v plechu vydrží ve stejné kvalitě opravdu dlouho.
Další předností je logistika. Víno se dobře balí, dobře se přenáší a převáží a dobře se doplňuje do obchodních regálů. Je prakticky nerozbitné, o hmotnosti hliníku oproti sklu ani nemluvě.
Kupodivu výhodou je i fakt, že plechovka nepropustí světlo ani vzduch, které můžou negativně ovlivnit kvalitu konzervovaného vína. Na posledním místě jsem si nechala vliv na životní prostředí. Použité plechovky jsou 100% recyklovatelné, což se u skla nedaří, a nezanedbatelný je i fakt, že víno v plechu se před spotřebou rychleji chladí, a takto ušetřená energie tedy také nemůže zůstat bez povšimnutí.
A co dál?
Předpovědět se nedá nic. Faktem je prozatímní raketový nástup prodeje vína v plechu. Oblíbené je především u mladší generace, která má ráda, když jsou věci jednoduché a zbytečně je nezatěžují. Prodeje prý zatím rostou, producenti nabízejí stále nové značky, v plechu si klidně koupíte i šumivé víno, tím pádem můžete mít i noblesnější pocit.
Moc dobře si pamatuji, že když se místo klasického korkového špuntu začaly lahve s vínem uzavírat kovovým šroubovacím uzávěrem, měla jsem k nim jaksi odtaživý pocit. Ten je však dávno pryč. Pokud kupuji víno na rychlou a běžnou konzumaci, kovovým uzávěrům dávám dokonce přednost.
Zda půjde o trend, či o módu, je těžké odhadnout. Ovšem stále více predikcí říká, že víno v plechu se stane běžnou součástí nabídky a zřejmě překoná i v jistých skupinách oblíbené „krabičáky“.
Degustace vín přes dráty internetu
Číst článek
Co bude rozhodující pro úspěšnost celého trendy projektu, však bude obsah. Pokud se bude plech plnit dobrým a kvalitním vínem za účelem rychlé konzumace při vzpomínaných příležitostech, zcela jistě uspěje. Zvláště pokud připomenu, jaké patoky občas nabízejí naše supermarkety v lahvích s názvem víno a s vinětou, která by si nezadala s nejlepšími produkty evropských a světových vinařství.
A přitom jejich jediným kritériem je dostat se s cenou k padesátikoruně, protože pak je prodej jistý, i kdyby tam bylo místo vína něco na způsob rybízáku.
V tomto odvětví se točí dost peněz. Jenom pro informaci: ve Spojených státech dosáhly v roce 2015 tržby za vína v plechovce 6,4 milionu dolarů (140 milionů korun), v roce 2016 byl prodej dvojnásobný, v roce 2017 činil nárůst prodeje přes 70 procent a v roce 2018 se tržby zvýšily na více než 69 milionů dolarů (zhruba 1,5 miliardy korun).
Jsou to stále skoro zanedbatelné částky, ale každý rok násobně rostou.
Jak je to u nás?
Jsme národ v řadě věcí konzervativnější než konzerva. Platí to i s vínem v plechu. U nás se též zvažuje plnit víno do hliníkového obalu, ale nápad nebude mít na růžích ustláno. Faktem je, že vína balená v plechu se dají u nás koupit v několika e-shopech. Osobně jsem to vyzkoušela.
Vína přišla rakouská a plnění je svěřeno české firmě. Dalším příkladem je La Dame - francouzské šumivé růžové víno v plechu a můžete si ho u nás koupit v potravinách Marks & Spencer. V Británii ovšem tato firma patrioticky prodává především vína v plechu z domácí provenience.
Ovšem také jsem narazila u nás na pár anket, kde víno v plechu hodně propadlo. Diskutující sice vzali na milost víno i pivo v plastu, což je ústupek, který ale zase netoleruji já. Občas se vyskytne názor, že pivo není z plechu dobré a jak asi může dopadnout víno. Nechme to marketingu prodejců a kvalitě výrobců. Tento produkt se určitě uchytí i u nás a najde si své příznivce a odpůrce. Koneckonců jako všechno.
Můj názor?
Dokážu si představit, že se na letní zahradní party podává dobré víno balené v plechu, nabízí se v nádobě s ledem, tedy rychle a kvalitně chlazené, kdy si každý sáhne po tom svém a nalije si skleničku či nápoj popíjí přímo. Je to prostě progres a ne zase až tak nesmyslný.
Na druhou stranu dodávám, že si domů kupuji nebo vozím pouze kvalitní vína a miluji, když se otvírák šroubuje do pravého korkového špuntu, ten po vytažení zkontroluji a božský nápoj nalévám do tenkostěnné sklenice… Poté si dám první doušek a oceňuji, jak je to všechno skvělé. Ale kdo ví, co budu psát, až bude nabídka vín v plechu dobrá i u nás.
Zatím se to moc nedaří ani v lahvích.
