Přistáli Američané na Měsíci? Patrik Kořenář se na YouTube snaží bořit mýty a konspirační teorie
Byli Američané na Měsíci? Existují chemtrails? Patrik Kořenář je youtuber, ale trochu jiný. Ve svých - klidně i hodinových - videích s pomocí konspiračních teorií rozebírá, jak přistupovat ke zdrojům. Příprava trvá klidně i stovky hodin a některá videa si pustí přes sto tisíc lidí.
S vážnou tváří, v košili, za sebou zátiší s knihovnou nebo kytarou. Na videu Patrik Kořenář působí spíše jako vysokoškolský pedagog, než youtuber. Přesto jím je, i když na české poměry poněkud nezvyklým.
Na platformě pro sdílení videí tvoří pořad Fakta vítězí. V něm rozebírá celou řadu námětů, od konspiračních teorií, přes chemické útoky v Sýrii, až po téma biorezonance, na kterém pracoval zhruba půl roku, četl studie a dokonce vše konzultoval i s vědci z Česka i Slovenska.
Patrik Kořenář
Patrik Kořenář absolvoval obor mediální studia a pracoval jako redaktor v časopisu Epocha. Poprvé se na YouTube pokoušel prosadit koncem roku 2013. Jak sám říká, vrhl se do toho po hlavě. „Bylo těžké selhání, protože nás tam bylo pár nadšenců, ale nikdo, kdo by kontroloval příjem peněz. Tam jsme si natloukli.“ Myšlenka na pořad Fakta vítězí vznikla v roce 2016 a mělo jít o rozbíjení mýtů ohledně migrační krize. Do budoucna uvažuje o veřejných přednáškách na téma konspiračních teorií pro dospělé a možná i starší děti.
„Lidé rádi věří nejen pohádkám, ale i fascinujícím věcem, což znám, protože jsem také věřil spoustě věcí, které se teď snažím rozbíjet,“ říká Kořenář pro iROZHLAS.cz s tím, že je ale nikdo nenaučil, že mají přemýšlet nad tím, odkud informace berou.
Jedním z témat, jemuž se v minulosti věnoval, byla cenzura na čínském internetu. V zemi středu dokonce natáčel a vyzpovídal kvůli tomu i zpravodaje Českého rozhlasu Davida Jakše.
Redakce se obrátila na analytičku Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a akademičku Ivanu Karáskovou, která se Číně dlouhodobě věnuje, s otázkou, zda je video fakticky správně. „Fakta jsou v zásadě v pořádku,“ reagovala.
Naivní myšlenka
Kořenář své příspěvky začíná upozorněním, že se nesnaží najít jedinou objektivní pravdu. Spíše chce ukázat, jak se dá přistupovat ke zdrojům a jak se dá uplatnit kritické myšlení.
To je zřejmě důvod, proč bere konspirační videa vážně. Nezlehčuje jejich obsah, naopak se zabývá argumenty, s nimiž pracují. „Přiznám se, že tohle mi hlavou vrtalo hodně dlouho, protože jak dobře poznamenali někteří lidé, kteří zastávají teorii, že je to celé fake, tak například na botě Buzze Aldrina je vidět takový odlesk. Skoro jako kdyby tam byla ještě nějaká odrazná plocha nebo zdroj světla, který ho osvěcuje. Což je docela dobrý a zásadní argument,“ říká například ve videu, kde rozebírá konspirační teorii ohledně přistání Američanů na Měsíci.
Jak sám poznamenává, i to byl původní cíl projektu. „Naivní myšlenka úplně na začátku byla, že se pokusím promluvit ke všem. Ať už lidem, kteří konspiračním teoriím věří, nebo k těm, kteří nevěří a chtějí se něco dozvědět,“ líčí pro iROZHLAS.cz.
Laserové zbraně i pití krve. YouTube se potýká s konspiracemi, šíření videí napomáhá jeho algoritmus
Číst článek
Není to vždy snadné, což dokládá na již zmíněných pochybnostech mnohých o přistání na Měsíci. „Lidé čerpají ze zdrojů, které jsou sekundární, terciální. Někdo napsal článek, kde se píše, že tam nepřistáli, dal tam jednou neozdrojovanou fotku a to je přece důkaz. A vy snažíte se vysvětlit - aniž by měl pocit, že je mu něco vysvětlováno -, že to není ten ideální způsob. Po těch dvou letech jsem zjistil, že tohle je hrozně těžké lidem říct, protože nejsou zvyklí přemýšlet nad zdroji.“
Svého původního cíle se přesto nevzdává, a to zejména díky reakcím diváků na jeho videa. „Ideální způsob, jak rozbít konspirační teorii, je nenadávat na ostatní, že tomu věří a tím pádem jsou blbci, ale zkusit vždy rozumný přístup a prezentovat vše objektivně,“ říká Kořenář, ale jedním dechem dodává, že ne vždy se to daří. „Občas to člověku ujede, když už těch bláznovin četl příliš moc.“
Česká důvěřivost
Češi i Češky jsou přitom k dezinformacím na internetu důvěřivější, než je průměr Evropské unie. Podle průzkumu Eurobarometr z loňského listopadu se rizika dezinformací na internetu obává 62 procent Čechů, zatímco průměr EU je 73 procent. Obavy nesdílí třetina obyvatel Česka, zatímco v EU je to v průměru čtvrtina.
Že mě znají rodiče, znamená, že si povídají se svými dětmi, říká Karel Kovář alias Kovy
Číst článek
V poslední době se navíc často hovoří o potřebě podporovat kritické myšlení tak, aby lidé nepodléhali nejrůznějším dezinformačním kampaním. Na nízké úrovni je v Česku i mediální gramotnost - ze zářijového průzkumu agentury Median pro společnost Člověka v tísni například vyplynulo, že zhruba polovina studentů středních škol nepozná rozdíl mezi komerčním a zpravodajským sdělením.
„V dnešní době, kdy informace plynou neskutečnou rychlostí, nemají lidé problém se k nim dostat. Je ale obtížné rozeznat, co je správné. Já se snažím ukazovat cestu k tomu, jak si informace zjistit, i když nejsem odborník,“ přibližuje Kořenář. Ačkoliv podle něj není situace s mírou kritického myšlení a mediální gramotnosti mezi Čechy ideální, postupně se zlepšuje.
Zvědátoři
Fakta vítězí nejsou jediným pořadem Patrika Kořenáře. Spolu s o něco slavnějším youtuberem - třicetiletým Martinem Rotou - má pořad Zvědátoři. V něm dvojice lehkou, konverzační tvorbou „řeší“ věci jako jsou mikroplasty ve vodě, očkování či to, jak funguje intuice.
Zvědátoři loni slavili nečekaný úspěch. V anketě Křišťálová lupa obsadili v kategorii Online video sedmé místo, hned za mnohem slavnějším Kovym a před Jirkou Králem (Kovy má na YouTube téměř 800 tisíc sledovatelů, Jirka Král, který s youtuberingem už skončil, přes milion).
„Na jednu stranu nás to překvapilo, protože už jenom ta nominace do finále nám přišla nepravděpodobná. Ale zároveň ze zkušenosti víme, že máme hodně aktivní a věrné publikum, i když malé, tak nás tam prohlasovali,“ ohlíží se za úspěchem Kořenář.
Ačkoli nemá označení youtuber příliš rád, s touto nálepkou nakonec souhlasí. „Drtivá většina české youtubové tvorby mi není úplně sympatická a neprosákla sem kvalitní tvorba ze Západu. Ale dejme tomu, že bych tak mohl být nazýván.“
Zlý i hodný YouTube
K tomu ale patří také ostražitost vůči informacím na sociálních sítích i samotném YouTube. Platforma pro sdílení videí se přitom, alespoň ve Spojených státech, stává pro veřejnost čím dál důležitějším zdrojem informací. Pětina Američanů v listopadovém průzkumu Pew Research Center odpověděla, že YouTube je „velmi důležitý“ k pochopení světa. A dalších 34 % zvolilo odpověď „trochu“.
Zároveň se ale dvě třetiny uživatelů někdy setkaly s videem, které je nepravdivé.
„YouTube je skvělá platforma pro sdílení informací, kde lze najít zábavu i vzdělávání. Svůj personalizovaný YouTube považuji za skvělý. Na druhou stranu, když se podívám na kategorii Trendy, nebo na YouTube nepřihlášeného člověka, tak mi to přijde jako hrůza a děs,“ říká Kořenář a dodává: „Pokud člověk neví, co algoritmus dělá a jak pracuje, tak se může dostat do bubliny, která ho bude buď zabíjet, upravovat jeho názory nebo ho v nich utvrzovat, i když je to založeno na nesmyslech.“
Patrik Kořenář ovšem přiznává, že ne vždy se mu podaří vyvarovat se chyb. Obzvláště v situacích, kdy se jedná o tak složité téma, jako je například existence Ježíše Krista. „Je to strašná spousta informací, a jelikož nejsem odborník, bylo nevyhnutelné, že tam udělám nějaké chyby. A samozřejmě to se stalo. Pak jsem udělal ‚omluvný‘ stream, kde jsem rozebíral detaily,“ uzavírá.
