Sarajevský atentát bych dnes lépe promyslel, říká po letech Ivan Pilip
V listopadu 89 mu bylo 26 let a byl odborným asistentem na Vysoké škole ekonomické. Už během sametové revoluce o něm bylo slyšet a i v následujících letech jeho hvězda stoupala vzhůru: stal se předsedou křesťanskodemokratické strany, později ministrem školství a šéfoval dokonce i financím. Jenže pak změnil politický dres a jeho kariéra se zadrhnula. Dnes Ivan Pilip především podniká. A i tam po slibném začátku čelí potížím.
Příběhem Ivana Pilipa startuje seriál Českého rozhlasu Plus Lídři v zapomnění.
„Vyrůstal jsem v době normalizace v rodině, která se cítila tím komunistickým režimem postižená a od začátku mi říkala, že je to totální anomálie a já jsem vždycky doufal, že to není definitivní stav. A samo, když přišel listopad, tak to byla šance se účastnit ohromných změn v zemi,“ vzpomíná na období sametové revoluce Ivan Pilip.
„Byl jsem členem první vlády samostatné České republiky, což je mimořádná věc. To, jak se mně dařilo se v tom mladém věku poměrně prosadit, s sebou samozřejmě neslo i mnohé složité chvíle, ale pořád na to vzpomínám jako na dobu úžasnou,“ říká Pilip.
O sarajevském atentátu
Jednou z nejvýznamnějších kapitol politického působení Ivana Pilipa byl takzvaný sarajevský atentát. Tedy událost z listopadu 1997, kdy spolu s Janem Rumlem vyzvali premiéra Václava Klause - který byl zrovna pracovně v hlavním městě Bosny a Hercegoviny - k odstoupení kvůli finančním skandálům. Vše vyvrcholilo pádem vlády.
„S tím, co vím teď, bych do toho určitě šel znovu, akorát bych to lépe připravil, protože tehdy to byla spíš spontánní akce.“
Ivan Pilip (o tzv. sarajevském atentátu)
„S tím, co vím teď, bych do toho určitě šel znovu, akorát bych to lépe připravil, protože tehdy to byla spíš spontánní akce. To, co vidím dneska, tak důvody pro odstranění Václava Klause z politiky byly opravdu zásadní a mrzí mě, že se to nepodařilo,“ vzpomíná bývalý politik.
Sám Klaus opakovaně tvrdil, že Pilipa považoval za svého přirozeného nástupce v čele ODS. Jenže právě zmíněné události to znemožnily. Místo Klause nakonec ve straně skončili Pilip s Rumlem a založili Unii svobody.
Jenže ta ve volbách zůstala daleko za ziskem ODS. Z aktivní politiky odešel Pilip v roce 2002 po neúspěšné kandidatuře do Poslanecké sněmovny.
O obchodování s realitami
Od té doby se věnuje především obchodu s realitami. I tam ale v podstatě kopíroval průběh své politické kariéry.
„Obchodování s realitami mělo dvě etapy, napřed to šlo velmi dobře a pak to šlo velmi špatně, protože přišla realitní krize, takže jsem ten kapitalismus, který jsme pomáhali vybudovat, poznal ze všech jeho stránek. Koupili jsme a obnovili zámek na okraji Prahy, historickou stavbu a pokusili jsme se ji přetvořit v centrum, kde se budou konat různé společenské akce, konference, svatby,“ popisuje svoje podnikání Pilip. Záměr ale nevyšel přiliš dobře.
„Ta firma je zatížena poměrně významnými úvěry a dohadujeme se s bankou, jakým způsobem je dořešit, to znamená, jestli je nějak přestrukturovat, delší splátky, jestli to prodat, ale to už je věc obchodního řešení.“
Rady pro lidovce
Vrcholnou politiku Ivan Pilip dodnes neopustil. Aktuálně radí úzkému vedení křesťanských demokratů.
„Nejsem členem, ale snažím se podílet na tom programu věcmi jako je státní rozpočet, daňová politika, politika vůči bankám a taková národohospodářská politika té strany,“ říká Pilip.
„Veřejné dění je něco, co se mě týká tolik, že bych mohl něco takového zvažovat.“
Ivan Pilip (o návratu do aktivní politiky)
Pilip si podle svých slov neumí úplně předsvit, že by se do politiky vrátil aktivně. Návrat ale úplně nevylučuje.
„Ta situace dnes ve světě a v Evropě a v ČR se výrazně zkomplikovala od doby, kdy jsem se rozhodl, že politiku opustím. Dneska se zase vrací na stůl zásadní témata směřování země, jejího zakotvení v mezinárodním pořádku a nakonec i toho mezinárodního pořádku jako takového. Kdyby se ta politická situace v ČR a v Evropě nějak dramatizovala, tak určitě je to veřejné dění něco, co se mě týká tolik, že bych mohl něco takového zvažovat,“ říká bývalý ministr. Jako ekonomický poradce lidovců je třeba pro jasné stanovení data, kdy Česko zavede euro.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman shrnuje, že se Ivan Pilip dostal do politiky přes angažmá v Občanském fóru. V něm se střetávaly různé názorové proudy, z nichž jeden představoval Václav Benda, který brzy vytvořil Křesťanskodemokratickou stranu. V té se angažoval i Pilip, který se po Bendovi dostal do čela strany i do širšího povědomí.
„Byli to oni dva, kteří vyzvali Václava Klause, aby odstoupil. Tenkrát byli velmi viditelní, velmi populární, ale měli smůlu ve dvou věcech – nebyli příliš zkušení a měli proti sobě velmi tvrdého a cynického politika, Václava Klause,“ vysvětluje Hartman.
