Přestali jsme přechylovat a uvolnily se nám ruce. Jako komplikaci to nevidím, těší novináře Deníku N
Od nového roku Deník N nepřechyluje ženská příjmení. „Myslím, že je to změna k lepšímu. Někteří kolegové stejně pokoutně nepřechylovali, takže to nebylo konzistentní,“ přibližuje zástupce šéfredaktora Deníku N Lukáš Werner. „Jazyk se přirozeně vyvíjí a s každou změnou, s každým problémem si poradí,“ reaguje Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český. Sám by raději volil přechylování, říká v pořadu Akcent Českého rozhlasu Vltava.
Čeština má tendenci se nesklonným podstatným jménům spíše vyhýbat, připomíná jazykovědec Štěpán. „Takže nejezdíme taxi, ale taxíkem. Nesedíme v kupé, ale v kupéčku,“ jmenuje.
Deník N na Nový rok oznámil, že už nebude ve svých textech přechylovat cizí ženská příjmení
„Ani já nejsem zastáncem přechylování za každou cenu. Pokud má příjmení zakončení, které je pro češtinu neobvyklé, tak je lepší nepřechylovat,“ navrhuje Štěpán. Uznává ale, že praxe Ústavu pro jazyk český je pouze doporučením a výjimky jsou možné.
Novinář Werner upozorňuje, že přidávat k zahraničním příjmením „ová“ znamená komolení:
„Měníme jména způsobem, který by se těm uživatelkám pravděpodobně nelíbil. A je to i nekonzistentní, když máte nepřechýlené Češky a k tomu povinně přechylované cizinky.“
‚Horník zdraví Vystrčil.‘ Češky si mohou rozhodnout o příjmení v mužském tvaru, schválil Senát
Číst článek
S komolením ale jazykovědec Štěpán nesouhlasí, zkomolená jsou pak v češtině všechna jména, která se skloňují: „Pokud někomu vadí, že mluvíme o Jill Bidenové, protože to je zkomolené, tak by mu zrovna tak mohlo vadit, že mluvíme o Joeovi Bidenovi, protože ten se přece jmenuje Biden.“
I takové argumenty podle Wernera v debatě uvnitř Deníku N probíhaly, uznává zástupce šéfredaktora.
„Upřednostnili jsme spíš uživatelskou stránku jazyka než systémovou. Z našeho pohledu to bylo lpění na věci, která byla už zastaralá. Nevidím důvod, proč na tom lpět, když i výjimek je celá řada. Sám mám pocit, že po tomto rozhodnutí se nám uvolnily ruce a jako komplikaci to necítím,“ vysvětluje Werner.
„My jako Ústav pro jazyk český jsme spíše pro přechylování, protože v tom vidíme více výhod než nevýhod. Ale chápeme i důvody, které k tomu rozhodnutí vedly Deník N.“
Pavel Štěpán
I mezi lingvisty jsou ti, kteří by raději nepřechylovali, uznává jazykovědec Štěpán:
„My jako Ústav pro jazyk český jsme spíše pro přechylování, protože v tom vidíme více výhod než nevýhod. Ale chápeme i důvody, které k tomu rozhodnutí vedly Deník N.“
„Zvlášť ale ve sportovním zpravodajství, kde je potřeba se velmi rychle a jednoznačně vyjadřovat,“ upozorňuje jazykovědec. Werner k tomu dodává: „Zkušený stylista si s tím bude umět poradit, i když u mluveného slova je to samozřejmě větší problém.“
Poslechněte si celou debatu, audio je výše v článku.
