V poslední době se i v jazyku dost řeší, jak oslovovat nebinární lidi. „Jazykově jde o nový jev, v současné době jsme ve fázi experimentů a zkoušek,“ říká lexikografka Michale Lišková.
Od nového roku Deník N nepřechyluje ženská příjmení. „Myslím, že je to změna k lepšímu. Někteří kolegové stejně pokoutně nepřechylovali,“ přibližuje zástupce šéfredaktora Lukáš Werner.
Gramatické významy slov se v češtině vyjadřují snad už od středověku pomocí koncovek, čili všem je hned jasno. Ale dnes jsou asi ve hře ještě významy jiné.
Změna má zrušit dosavadní podmínky, které zájemkyně o nepřechýlené příjmení musí splnit. Musí například mít nebo si zvolit jinou než českou národnost, případně žít v cizině.
Přechylování ženských příjmení je tradiční. A ohýbání slov je podstatou češtiny - namítají někteří jazykovědci. Jenže co když se žena rozhodne, že své jméno zkrátka přechylovat nebude? Dnes o tom odborníci znovu povedou živou diskusi, a to při akci Noc vědců a vědkyň.
Česky nadále nesmí oficiálně používat příjmení v mužském tvaru. Výjimka zůstává pouze cizinkám nebo Češkám, které se za cizince provdají nebo žijí trvale v zahraničí. Rozhodl o tom Senát, který novelu zákona z dílny senátorů ODS odmítl těsnou většinou.
Přechylovat ženská příjmení, nebo zanechat jejich mužskou podobu, pokud o to žena stojí? Podle většiny jazykovědců je čeština jazyk, který slova ohýbá a bez přechylování se tedy neobejde. Řada Češek naopak o koncovku -ová ve svém novém jméně vůbec nestojí. O celou věc se tak znovu začali zajímat politici.