Média při pokrývání střelby nepochybila, míní novinář. ‚Kritická reflexe je namístě,‘ myslí si etik
Prosincová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy otřásla celou společností. Česká média neměla žádný precedent, o který by se mohla opřít při jejím pokrývání. Novináři se proto záhy po události stali terčem kritiky. „Věřím, že pravidla si vytvářejí novináři mezi sebou,“ řekl v pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a Proti odborník na etiku médií Jan Motal. Diskutoval s ním šéfredaktor online deníku Echo24 Dalibor Balšínek.
„Nesledoval jsem žádné vážnější selhání médií, spíš bych kritizoval jejich krotkost a reakci na okřikování ze strany některých odborníků nebo influencerů na sociálních sítích,“ hodnotí šéfredaktor online deníku Echo24 Dalibor Balšínek.
Způsob, jakým se média zhostila pokrytí prosincové střelby na pražské filozofické fakultě, sklízí kritiku části odborníků i veřejnosti. Jsou tyto výtky oprávněné? Diskutují šéfredaktor online deníku Echo24 Dalibor Balšínek a etik médií Jan Motal
„Problém vidím v tom, že se média nechala okřikovat, že některá popřela svůj základní zpravodajský instinkt, svoji základní roli, to znamená prověřovat a hrát roli hlídacího psa.“
Vzhledem k absenci vzorového příkladu je podle odborníka na etiku médií Jana Motala z Masarykovy univerzity důležité, že se otevřela kritická debata a práce médií je prověřována.
„Přijde mi důležité a pozitivní, že je to jeden z případů, po kterém se nejenom v novinářské, ale i odborné obci o tom začalo mluvit a probíhá reflexe,“ chválí.
„Nezastávám názor, že by existovala věčná pravidla, jak se má dělat žurnalistika, která bude střežit komise starších. Věřím, že pravidla si vytvářejí novináři mezi sebou. Proto se snažíme přinášet inspiraci.“
Správné podle obou bylo i zveřejnění jména a fotografie střelce. „Nepochybuji o tom, že se to musí zveřejnit. Pokud nedáte lidem dostatek informací, budete před nimi něco tajit, tak je to živná půda pro vytváření spikleneckých teorií a dezinformací,“ říká Balšínek.
Výjimkou pro poskytování informací je doba zásahu záchranných složek.
„Suspendování kritické role médií se skutečně týká jenom bezprostřední akce, kdy zpochybňování práce policie může vést k jejímu ohrožení,“ připomíná Motal. „Ve chvíli, kdy akce skončí, tak by se média měla věnovat tomu, zda bezpečnostní složky jednaly správně. A analyzovat podmínky, za kterých k takovému aktu došlo.“
Generační rozdíly
Dalším limitem pro zveřejňování jsou výjimky stanovené platnou legislativou.
„Nesmíte například zobrazovat oběti. Těchto limitů je dostatečné množství a média je dodržují. Ale my se nesmíme vzdát nároku znát podstatné události pro pochopení tragédie,“ apeluje Balšínek.
12:48
Etik médií Motal: Média nesmí poskytovat informace útočníkům. Fotka studentů na římse byla přes čáru
Číst článek
Podle něj společnost nezískala dostatek informací a odpovědí. „Pořád neznáme motiv. Policie dodnes nezveřejnila obsah dopisu, který nechal,“ kritizuje a dodává, že bychom se měli inspirovat Norskem, kde policie po Breivikově útoku zveřejnila úplně vše. „Pokud nepochopíme, proč se to stalo, tak nebudeme schopni tomu třeba zabránit a na situaci se připravit. Jestli tady něco je, tak určitě spíš deficity.“
Podle Motala je důležité informace kriticky zpracovávat a vyvarovat se bulvarizaci.
„Jsem zastáncem toho, že média by se měla držet při zemi při zveřejňování ne informací, které jsou důležité pro pochopení události, ale senzačních věcí, které je otázka, jestli vůbec čtenáře zajímají,“ říká a jako příklad uvádí například videa střelce na balkoně šířící se po sociálních sítích.
Na pozadí události se ukázaly další trendy. V petici studentů žurnalistiky lze například vidět mezigenerační rozdíly v přístupu k informacím.
„Některé pasáže petice studentů jsou oprávněné, ale některé jsou vysloveně antitezí žurnalistiky, především v pasážích, jak máme poslouchat policii a vyčkávat na informace, které nám dají,“ pozastavuje se Balšínek. „Novinář má úplně jinou roli. Má být nezávislý na politické a státní moci. To je role médií a v tom si myslím, že se signatáři a autoři petice mýlí.“
Mezigenerační rozdíly jsou ale patrné například i v zahraničních redakcích.
29:59
Od krizové intervence po střelbě ke skupinové terapii. ‚Trauma není duševní nemoc,‘ upozorňuje psycholog
Číst článek
„Před pár lety vyšla studie v odborném časopise Journalism Practise, která ukázala, že v redakcích ve Spojených státech existuje rozdíl mezi staršími a mladšími redaktory v tom, jak nahlížejí na principy při zobrazování masových střeleb,“ popisuje Motal.
„Je otázka, nakolik se vnímání žurnalistiky obecně u mladé generace proměňuje.“
Téma ale podle něj není vhodné příliš generalizovat. „Nezapomeňme, že studující na vysokých školách jsou jenom jedna poměrně malá část mladé generace. Ale obecně si myslím, že mladší studenti vyrůstají v jiném kulturním kontextu, řeší jiné životní problémy a určitě jsou citlivější vůči věcem, které starší generace tak nevnímala, protože byla formována něčím jiným,“ uzavírá Motal.
Více podrobností o problematických bodech mediálního pokrytí střelby, otázce zveřejňování podrobností, roli novináře ve společnosti nebo přístupu médií k obětem si můžete poslechnout v záznamu celé debaty. Moderuje Jan Bumba.
