Pohlaví jsou dvě, genderově neutrální výchova je nesmysl, věří sexuoložka Fifková
Sexuoložka a psychoterapeutka Hana Fifková se v oboru pohybuje řadu let. „Teď možná řeknu něco, co se nebude všem líbit, ale myslím, že v české společnosti je poměrně velká svoboda být sám sebou. Zažívám to dnes a denně u transsexuálních klientů, kteří se narodili do špatného těla,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Dodává, že si nemyslí, že by genderové téma LGBT komunity bylo u nás nějak nepříznivě přijímáno.
„Moji transsexuální klienti mají vážnou vrozenou poruchu, kterou většina z nich řeší absolvováním procesu změny pohlaví. V nějaké fázi své proměny říkají svým rodinám, kamarádům, kolegům, spolužákům, kým ve skutečnosti jsou. A v drtivě většině se to setkává s respektem,“ popisuje.
Sexuoložce Fifkové se nelíbí, jak se z transgenderu dnes stalo veřejné a často probírané téma.
Poslechněte si celé Hovory Petra Viziny se sexuoložkou a psychoterapeutkou Hanou Fifkovou
„Moc velkou radost z toho nemám, ani nevím, čím si to zasloužilo, protože se to týká opravdu minoritní skupiny. Výskyt transsexuality v populaci se odhaduje v řádu desetin promile. Komise, která u nás schvaluje operace, ročně schválí kolem 200 žádostí, takže velice malé počty.“
Důvody, proč se to stalo tématem dokonce i Evropské komise, která chce podle své strategie do roku 2025 umožnit jednodušší přístup ke změně pohlaví, považuje spíš za jakousi módní vlnu.
„Možná že je to tím, že jsou už práva jiných menšin vybojována. Zrovna dnes byl u mne v ordinaci 14letý člověk, který říkal, že je gender fluid a bigender a kdyby byl kluk, tak by asi byl agender – a já jsem mu vlastně vůbec nerozuměla. Používal termíny, které medicína vůbec nezná.“
Fifková vzpomíná na referát známého sexuologa Petra Weisse, který se pokoušel identity spočítat.
Máte zkušenost s LGBT, ptá se sociálních služeb ministerstvo. Hůle z Člověka v tísni to má za absurdní
Číst článek
„Vyšlo mu jich asi 350, ale asi patřím do staré školy, protože pohlaví jsou podle mne dvě: muž a žena. Asi to celé souvisí s nějakou generační potřebou. A to, že existují jen dvě pohlaví, to se samozřejmě týká i transsexuálních klientů, protože v drtivé většině chtějí žít jako normální ženy či muži.“
Původně se podle sexuoložky o transsexuální poruše tvrdilo, že vzniká traumatem v dětství.
„Teorie se ale nepotvrdila, naopak se tím patologizovala spousta zdravých rodin, kde se děti vyvíjely v naprosto zdravém prostředí. Naše poslední vědecké poznatky hovoří, a to dokonce už několik desítek let o tom, že jde o poruchu, která vzniká ve druhém trimestru těhotenství na základě hormonální nerovnováhy. V době, kdy se miminku formuje mozek. Je tam totiž jedno z center pro pocit příslušnosti k rodu, tedy jsem dívka, jsem chlapec.“
Genderově neutrální výchova je nesmysl
Pokud pak má sexuoložka odpovědět na otázku, jestli by se děti měly vychovávat genderově neutrálně, tedy tak, aby si časem mohly samy vybrat, kým vlastně chtějí být, uvádí příklad.
„U nich je to tak, že když se cítí být chlapcem a je nucen hovořit o sobě v ženském rodě, tak používá: člověk by řekl, člověk by udělal, prostě tak, aby se tomu vyhnul. Ve chvíli kdy už je i okolím vnímán jako muž, je pro něj prima, pokud může říkat, že spal, jedl, byl a podobně.“
„Takže pokud jde o trend vychovávat genderově neutrálně, tak myslím, že se tady míchají jablka s hruškami. Jedna věc je genderový stereotyp, kdy ne všichni kluci musejí být fotbaloví brankáři a dívky křehké víly. Ale výchova, aby si sami vybírali pohlaví, to je něco pro mne nepochopitelného. I transsexuální děti si pohlaví nevybírají, ony se tak narodí,“ míní.
Na druhou stranu se Fifková nevyhýbá větší informovanosti rodičů, kteří by měli své děti poslouchat.
„Protože to, kým je, může vědět už v předškolním věku. Jde o to, aby to rodiče nezametli pod koberec. To zase ale neznamená, že budeme celou generaci dětí vychovávat tak, že na ně budeme mluvit genderově neutrálně nebo jim dávat neutrální jména. To je nesmysl,“ myslí si.
Není to ale tak, že by se mělo měnit pohlaví už někdy v předškolním věku. „Nevratné, tedy chirurgické kroky se dají udělat až v plnoletosti, ne dřív. Všechno, co se dělá do té doby, je buď kompletně, nebo částečně vratné,“ dodává Hana Fifková.
Celý rozhovor pořadu Hovory si poslechněte v audiozáznamu. Dozvíte se, proč je obor sexuologie „na vymření“ a proč sama změnila obor. Ptal se Petr Vizina.
