Podle Stašy existují dva druhy opatření, které účinně mohou snížit spotřebu energií v domácnostech – krátkodobá a dlouhodobá. Největší spotřebu v českých podmínkách má vytápění, na kterém se dá v krátkodobé perspektivě nejvíce ušetřit.

„V Česku přetrvává zimní trenýrková kultura. Každý má samozřejmě jiný teplotní komfort. Mám rád teplo, takže to do nějaké míry chápu. Pokud chci ale ušetřit, tak si vezmu jeden svetr navíc, jedny ponožky navíc. Nechat si tam 20 stupňů je rozhodně lepší než přetápět na 24 stupňů,“ radí Staša.

Jen zvýšení teploty v domácnosti o jeden stupeň může pro spotřebitele znamenat prodražení nákladů o šest procent, vypočítává expert. V absolutních číslech to pak může vést k částce dosahující tisíce korun.

Člověk by se měl proto také například vyvarovat dlouhého větrání například při kouření, které vede k opakovanému vytápění.

Ale jen dlouhodobá opatření, která pro domácnosti s nízkými příjmy jsou často nepřístupná, mohou vést k větší návratnosti. „Je třeba vytápět úsporným zdrojem energie, zaměřit se na rekonstrukci otopné soustavy nebo vyměnit okna,“ uvedl Staša. 

Nízkopříjmové domácnosti mohou uvažovat o využití tzv. kotlíkové dotace, která by mohla pokrýt až 95 procent nákladů na kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo. Cílem je snížení množství neekologických kotlů na pevná paliva, tedy na uhlí nebo dřevo. 

Mýty a polopravdy

V rámci prodražování se také šíří mýty o šetření na energiích, které mohou jednotlivé domácnosti odradit od sázky na úspornější zdroje.

„Často slýchám, že je to zbytečné, protože si dodavatel energie cenu zvedne nakonec někde jinde. Platí to jenom do jisté míry, protože vždy můžete energii spotřebovávat úsporně. Jednoduše nesete následky za své chování. Stále platí, že pokud budu spotřebovávat méně, vytápět méně, tak budu i platit méně,“ vysvětluje Staša.

„Platí to i o teplé vodě, protože se musí ohřát. Když uspoříte na každém malém spotřebiči sto nebo dvě stě korun, a máte navíc dům, který má 25 žárovek a ty vyměníte za úsporné, tak se ty peníze nakonec naskládají. Mýtus je právě to, že se to nakonec neprojeví,“ dodává.

Jak se vyhnout dalším nákladům?

Zákazníci, kteří zůstali momentálně bez dodavatelů, mohou lehce podlehnout panice a zvolit si firmu s nevýhodnými podmínkami nebo se nechat podvést nepoctivými podnikateli, kteří se v některých případech vydávají za dodavatele poslední instance. Podle Staši se tomu dá vyhnout pečlivým prověřováním nabídek a zkoušením srovnávačů.

Právnička Alena Máčová ze Sdružení obrany spotřebitelů se také zlobí, že vedle debat o způsobech pomoci nezaznívá to, jak by měli ohrožení odběratelé energií aktuálně postupovat.

„Důležité je co nejdříve uzavřít smlouvu s novým dodavatelem. Obecně radíme zálohu zaplatit. Pokud ale jedna záloha nebude zaplacena a po měsíci spotřebitel odejde k novému dodavateli, dodavatel poslední instance dodá spotřebiteli vyúčtování a tam pak bude případný nedoplatek už přímo za konkrétní spotřebovanou energii. Ten je nutné zaplatit, s čímž by už mohla pomoci ta mimořádná opatření,“ doporučila Máčová ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Podobný postup je ale vhodný jen v ojedinělých případech, kdy je jedinou další alternativou například rychlá půjčka s neúměrným úrokem, upozorňuje.

„Za jednu nezaplacenou zálohu lidem rozhodně nehrozí exekuce. Je tam maximálně daný úrok dle sazby České národní banky, který není vysoký,“ dodává právnička s nadějí, že v aktuální situaci dodavatelé poslední instance nebudou okamžitě zahajovat žádná řízení.

„Krize vysokých cen energií tady asi nebude věčně. Jakákoliv krize, která souvisela s cenami energií, zaměřila pozornost lidí na úspornější formy energií. Je to vidět na energetické krizi v 70. letech. Vidím to jako příležitost k tomu, aby lidé začali investovat do úsporných opatření,“ uzavírá Staša.

Julia Pátá, Jan Bumba, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít