Dokud jsem byla máma, která vztáhne na syna ruku, byla jsem normální. Teď jsem černá ovce rodiny
„Byli jsme doma klasicky fackovaní, mamka se s námi hodně zlobila. Věděla jsem, že si to nezasloužím a že je to přehnané. Často jsem utíkala k babičce. Doma se hodně řešila škola, mamka se s námi hodně učila a chtěla z nás mít něco víc. Nakonec máme obě se sestrou jenom základku.“ V pořadu Radia Wave Slušný vychování vypráví máma dvou dětí o svých zkušenostech s výchovou.
Kristýna vzpomíná, že používání násilí jí naskakovalo, když se cítila ve stresu. „Stala se ze mě bestie. Když byly synovi dva roky, dostával přes ruce, když tři, dostával na zadek. Věděla jsem, že to je špatně. Večer, když spal, mi to bylo líto. Hlavně to vůbec nikam nevedlo, nebyla tam žádná změna k lepšímu,“ vypráví Kristýna, máma dvou malých dětí.
Jaké to je, zásadně změnit zaběhlý výchovný model v rodině? Jak to má Kristýna s tátou svých dětí? Jak hledají společnou cestu? Poslechněte si Slušný vychování
„Pak to šlo po hodně malých krůčcích, než jsem to úplně přestala dělat. Pomohla mi Nevýchova nebo videa projektu Děti jsou taky lidi,“ dodává.
Kristýna mění nejen sebe, ale svým respektujícím přístupem přináší velkou změnu do širší rodiny. Ta s ní ale není na stejné vlně.
„Když jsem byla nevyrovnaná nevědomá máma, která kdykoli vztáhne na dítě ruku, byla jsem normální. Teď, když se snažím dítě respektovat, komunikovat s ním a na sobě pracovat, jsem černá ovce rodiny. Naučila jsem se to neřešit, je to moje cesta,“ hodnotí.
Zkoušela Kristýna někdy téma výchovy nakousnout se svými rodiči? Co se mezi ní a jejím dětmi změnilo? Poslechněte si Slušný vychování s Kristýnou, audio je v úvodu článku.
