Život na periferii Česka může být náročnější, ale kvalita života nevyplývá podle sociologa Josefa Bernarda jen ze socioekonomických podmínek.

„V české veřejné debatě se periferní regiony často objevují stále jako jakýsi Mordor České republiky, ve kterém se sbíhají všechna zla české společnosti,“ podotýká Bernard.

Podle něj takový pohled rozděluje českou společnost, a navíc jde o přehnaný obrázek.

„Bydlení v periferiích se nepropisuje negativně do životní spokojenosti, přestože tam žije nesporně více chudých lidí,“ vysvětluje sociolog.

Příkladem je podle něj Jeseník. Nejmladší okresní město má oproti jiným regionům výrazně vyšší míru nezaměstnanosti, s kvalitou života jsou ale místní spokojeni.

„Debata o nerovnostech je často stigmatizující. Když to trochu zjednoduším, jako kdyby úspěšný život bylo možné prožít jen v Praze nebo obecně velkých bohatých městech. A to není pravda,“ zdůrazňuje pro Radiožurnál Bernard, který se životem v chudších regionech zabývá několik let.

Z průzkumů veřejných mínění podle něj paradoxně vyplývá, že lidé na periferiích jsou v průměru dokonce nepatrně šťastnější než ti, co žijí ve velkých městech.

Vychází při tom z dotazníkových šetření, kde lidé odpovídají na to, jak jsou spokojeni se svým životem. A také z desítky rozhovorů s lidmi v pohraničí. „Z nich často vyplývá, že i přes různé těžkosti, které lidé v těchto regionech zažívají, tak mnoho z nich je tam spokojeno a neměnili by, nestěhovali by se,“ podotýká Bernard.

Jako výhody jmenuje blízkost přírody nebo bydlení ve vesnickém prostředí.

„Je to spojeno i se sociálními vztahy. Lidé rádi bydlí v místě, kde znají další lidi, kde mají blízko své známé, přátele a příbuzné, na které se mohou spolehnout,“ uzavírá Bernard.

vlk, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít