Česká společnost je rozbitá. Polarizují ji hlavně malé, ale hlasité skupiny, vysvětluje sociolog Buchtík
Je česká společnost skutečně tak rozdělená? „Jistá polarizace tu je, ale nezdá se být tak hluboká, jak to z médií působí,“ věří historik Jakub Rákosník z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ředitel agentury STEM Martin Buchtík dodává, že zde nemáme dvě nesmiřitelné barikády, které by spolu bojovaly. Odkazuje tak na svůj výzkum s názvem Jedna společnost, různé světy.
„Vidíme, že společnost začíná být rozbitá na střípky a polarizace je spíš výsledkem hlasitého vyjadřování menších skupin,“ tvrdí sociolog Buchtík.
„V demokratické společnosti je žádoucí, aby různé skupiny lidí měly různý názor a mohli ho vyjádřit. Matoucí je počet těch, kteří zastávají nějaký názor a hlasitost této skupiny, která, i když je malá, je velmi hlasitá,“ říká Buchtík.
Moderní společnost by měla být pluralitní, souhlasí historik Rákosník. „Ale je přínos, dokud své soupeře vnímáme jako partnery, s nimiž bojujeme podle pravidel. Jakmile je začneme vnímat jako nepřátele a existenční ohrožení, tak to je pak občanská válka, kde se nepřítele musíme zbavit.“
Příběh o zásluhovosti má trhliny
Podle studie má nejsilnější polarizační potenciál stále téma migrace. „Je to otázka ne faktického příchodu lidí k nám, ale existenční obava ze zániku naší kultury v budoucnu. Je třeba dodat, že vidíme jinde, že integrace početných kulturně odlišných skupin je složitá a často nezvládnutá, takže to není jednoduchý úkol pro žádnou kulturu,“ upozorňuje Buchtík.
24:25
Proč Češi odmítají řešit klimatické změny? ‚Je to abstraktní problém a my malá země,‘ míní sociolog
Číst článek
Historik Rákosník zobecňuje i další témata, na kterých se společnost štěpí – jsou to otázky globalizace ekonomické i kulturní a pak ekonomické transformace po roce 1989. „To, že se teď zrovna hádáme o covid, předtím o migraci, to je jen pěna na povrchu, ale původ tkví v těchto dvou obecnějších procesech.“
„V 90. letech se tady říkalo, že, kdo se bude snažit, uspěje. Po třiceti letech se ale ukazuje, že to tak není a schopnost dosáhnout lepšího společenského statusu je velmi omezená. Příběh o zásluhovosti, který je u nás silně zakotven, je oprávněně vnímán jako problematický,“ přibližuje další silné téma Buchtík.
Stát neumí jednat rychle
Rákosník vidí jako další problém rostoucí napětí mezi centrem a periferií. „To se odráží i ve volbách, kdy kosmopolitní centra mají úplně jiné politické preference než periferie. A zásluhovost ztrácí sílu také proto, že si český stát počíná jako stát slabý.“
To je patrné i v covidové krizi, pokračuje historik. „Vidíme švejkování obyvatelstva a stát mu jde na ruku, že svá nařízení nedůsledně vynucuje. To je pro legitimitu moci a nerovnosti ve společnosti velmi nebezpečné,“ konstatuje Rákosník.
„Jsou problémy, které tu byly, ale covid je jen nasvítil a nechává jim vyniknout. Státní aparát funguje relativně normálně, když má dlouho na to vyjednat změny. Ale není připraven na řešení akutních krizí, které zasahují společnost. To bude teď i energetická krize a další, kterých bude do budoucna pravděpodobně přibývat,“ předpovídá Buchtík.
Poslechněte si celou debatu, otázky klade Karolína Koubová.
