Utajené krásy Česka: Zatopené lomy na Vysočině, ráj pro zasvěcené
Domorodci, trampové a potápěči je dobře znají a mnohdy si je dost žárlivě střeží. Žulové lomy na Vysočině jsou obvykle ukryté v lesích a žádné cedule tam nevedou. Těžba v nich skončila před desítkami a někdy i stovkou let. Buď zarostly, majitelé je zasypali nebo je zatopila voda a staly se romantickými místy pro dobrodruhy. Křišťálová voda láká i do hlubokého lomu v Trhové Kamenici, který působí dojmem jak vystřiženým ze scenérií divokého západu.
Na cestu se musíte doptat místních. Dva kilometry v lese za Trhovou Kamenicí, rozbitou polní cestou, chodívá pravidelně penzista Václav Doubal na obhlídku polesí a také za svou prací. Je správcem bývalé kovárny, kterou si koupili pardubičtí potápěči a kde vybudovali svoji základnu.
Utajené krásy Česka: Otočný větrný mlýn v Partutovicích na Olomoucku by záviděli i Holanďané
Číst článek
Místo si nevybrali náhodou, sto metrů od dlouhé budovy se otevírá výhled na divoký, ale dobře udržovaný lom. Vysoké stěny padají strmě k vodě a také z nich strmě padají k hladině odvážní akrobatičtí skokani. „Jsou to šílenci,“ usmívá se s jistou dávkou respektu Václav Doubal. „I mládež tu běhá po skalách jak kamzíci a hup do vody.“
Lom vznikl v roce 1895 pro potřebu vídeňských stavitelů. „Tento se jmenuje Žákův, ale je jich tu víc. Kousek je Zelený, ale je zarostlý. Tenhle potápěči udržují, jednou za čas nasypou do vody skalici.“
Skokanské prkno
Uprostřed lesa panuje chládek, však také lom leží pod Kamenným vrchem v nadmořské výšce 587 metrů. Rozlohu má přibližně padesát na padesát metrů a na první pohled zajmou skokanská prkna vysoko na hraně skalisek. „Ten nejvyšší je dvacet metrů nad hladinou,“ říká správce Doubal. Samotný lom však patří obci Trhová Kamenice.
Viditelnost ve vodě je celoročně kolem čtyř metrů. Co ale není vidět, je podvodní výcvikové plato devět metrů pod hladinou. To vybudoval Klub potápěčů Pardubice. „Máme tam ocelový rošt, kde se může potápěč postavit a vyleštěné kovové zrcadlo, které potřebujeme k výcviku,“ říká předseda klubu Karel Hons.
Poklady i živočichové
„Když poplavete hlouběji, najdete vodníka, dopravní značku jako orientační bod, dvojkolák na převážení kamenů a pak truhlu. Té říkáme poklad,“ směje se Hons, podle kterého je současná hloubka dna kolem osmnácti metrů. „Bývalo to i dvacet jedna, ale kupí se tam usazeniny. „V zimě je viditelnost vyšší, v létě to rozvíří plavci. To se moc nepotápíme, aby nám někdo neskočil na hlavu. Chodí sem spousta chatařů a místních.“
Potápěči vysadili do lomu dva jesetery a kapry. Žijí tu i raci. Teplota vody na hladině je v červnu kolem 12 stupňů Celsia a v létě může stoupnout skoro až na dvacet. „Táboření tu je povolené pouze jen se souhlasem obce,“ říká starostka Iva Dostálová (nezávislá). Své výcvikové středisko pronajímají zájemcům pardubičtí potápěči.
K lomu se jde od Trhové Kamenice směrem na Hlinsko, před hřbitovem vede odbočka do leva a za posledním domem se objevuje polní cesta, která pokračuje lesem na Kamenný vrch. Vjezd motorových vozidel je umožněný pouze vlastníkům lesa a potápěčům s povolením obecního úřadu.
