Chcete pracovat na obnově hradu? Krašov vás přijme s otevřenou náručí
Hrad Krašov na severním Plzeňsku je oblíbeným cílem turistů. Jak by také ne – zřícenina hradu zasazená do krásného prostředí s výhledem na řeku Berounku přímo vybízí k návštěvě. To, jak pozůstatek hradu a jeho okolí vypadá, ale není samo sebou. O vše tady pečuje Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova v Kralovicích.
Spolek vznikl již ve 30. letech minulého století a hlavním iniciátorem vzniku byl Václav Tomeš, po němž je pojmenována například naučná stezka v okolí hradu. Tento spolek ale neměl vždy na růžích ustláno.
„Osmdesátá léta se nesla ve znamení rozpuštění spolku a upadal i hrad. Teprve začátkem 90. let došlo z obnovení spolku po dvanácti letech nucené pauzy. Spolek vykoupil hrad, pozemek a přilehlé lesy už ve 30. letech, ale v 90. letech musel být tento výkup zopakován,“ uvedl místopředseda Spolku pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova v Kralovicích Jakub Hendrich.
O hrad je třeba pečovat neustále, proto by spolek rád na hradě přivítal ročně více návštěvníků, z jejichž vstupného hradí nejrůznější opravy. Kupříkladu Libušina vyhlídka je v současnosti veřejnosti přístupná jen částečně, jelikož výstup na ni by už mohl být vzhledem k jejímu stavu poněkud nebezpečný.
Podobných oprav a údržbových prací je na hradě zapotřebí více. Také proto spolek pořádá během roku různé kulturní akce a snaží se prohlídku hradu zatraktivnit poutavým výkladem.
Jsme takový pytel blech
Spolek také rád přivítá nové členy. Odborná znalost památky není nutná, zájemci se o hradu časem prý vše potřebné dozvědí.
Dlouhé dny na lešení. O dobrých a špatných rekonstrukcích hradů s architektem Václavem Girsou
Číst článek
„Existuje takzvané čekatelství, které trvá nejméně půl roku. Pokud jsou sympatie vzájemné a člověk během té doby ukáže, co v něm je a že je ochotný tady s námi spolupracovat, tak ho přijmeme. Kam moje paměť sahá, tak všichni, kdo projevili zájem, byli fajn lidi a my jsme je přijali. V současnosti je nás asi 24,“ vysvětlil Hendrich.
„Krašov by potřeboval větší lidskou sílu. O hradu se člověk průběžně dozví vše, co bude potřebovat. Máme zde i publikace, ze kterých se lze dovzdělat, a následně předávat tyto znalosti návštěvníkům. Jsme takový pytel blech, v dobrém smyslu slova. Ve spolku jsme každý úplně jiný, jiného vzdělání, zaměření i ražení. A mně se zdá, že to funguje,“ dodal.
A jak se k členství ve spolku dostal jeho současný místopředseda? „Je to zhruba šest let od doby, kdy jsem jel s přáteli jako vodák Berounku. Od řeky je to pět minut nahoru k hradu, kam jsme vystoupali, a já jsem si říkal, že by se tam skvěle slavily narozeniny. Strašně se nám tam líbilo. Z vlastní vůle jsem přijel na brigádu a postupně jsem se se spolkem začal víc a víc přátelit, až jsem se stal členem,“ popsal ochranář.