Bez hlasů od voličů ANO by Pavel nevyhrál. Babiš přitáhl podporovatele SPD a nevoliče
Petr Pavel bodoval zejména u lidí, kteří v parlamentních volbách v roce 2021 hlasovali pro vládní koalice Spolu a PirStan. K vítězství v prvním kole prezidentských voleb mu ale pomohlo zhruba i 160 tisíc hlasů od bývalých podporovatelů hnutí ANO. Andrej Babiš vedle většiny voličů svého hnutí přesvědčil i podporovatele SPD a lidi, kteří dříve nevolili. Vyplývá to z analýzy okrskových dat agentury PAQ Research (tzv. ekologická inference).
Graf si můžete zvětšit na celou obrazovku.
Souboj mezi kandidáty o Pražský hrad byl těsný do samotného konce. Generál Petr Pavel se až do započtení posledních procent dotahoval na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Pavlovi se v samém závěru podařilo o několik desetin procenta Babiše předběhnout.
Politická uskupení dala voličům již dopředu přesný návod, koho volit. Hnutí ANO podpořilo svého předsedu Babiše, koalice Spolu označila za přijatelné hned trojici kandidátů: Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. Hnutí SPD zase vyslalo svého poslance Jaroslava Baštu. Otázkou zůstávalo, zda se budou voliči v prezidentské volbě jejich doporučením řídit.
CO JE ANALÝZA EKOLOGICKOU INFERENCÍ
Statistická metoda, která určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů na základě rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany či kandidáty ve velkém množství geografických jednotek, např. ve volebních okrscích. Čím menší tyto jednotky jsou, tím jsou výsledky přesnější.
Petra Pavla v 1. kole prezidentských voleb volilo přes 60 % voličů koalice Spolu z voleb do Sněmovny v roce 2021. Ještě větší podporu získal překvapivě u voličů PirStan, hlas mu dalo přes 64 % podporovatelů. V obou elektorátech porazil Danuši Nerudovou, což rozhodlo o jeho vítězství a postupu.
Tyto přelivy odhaduje unikátní analýza okrskových dat od agentury PAQ Research (tzv. ekologická inference).
Jedná se o statistický model hlavních přelivů. Proto jsou čísla zaokrouhlená a kvůli přehlednosti v grafech zobrazujeme jen významné přelivy od 20 tisíc hlasů výš. Součty hlasů pro kandidáty se proto mohou lišit od absolutních počtů hlasů zveřejněných v naší sčítací aplikaci.
Andreji Babišovi se podařilo porazit Jaroslava Baštu mezi voliči SPD a sjednotit voliče ANO, kteří ho volili v 76 % případů. Za úspěchem expremiéra stojí i vysoká podpora mezi lidmi, kteří se voleb dříve nezúčastnili, a již zmíněná podpora mezi voliči hnutí Tomia Okamury, kterých vhodilo do volebních uren lístek s jeho jménem 53 %.
To potvrdil i sociolog Daniel Prokop. Podle něj z toho vyplývá, že Pavel nebyl jen kandidát vlády a Babiš jen favorit ANO. „Pavel podle naší analýzy dostal okolo 470 tisíc hlasů od voličů ANO, neparlamentních stran a nevoličů. To je srovnatelný pilíř podpory jako od PirStan. Babiš má asi milion hlasů od voličů ANO, ale dalších skoro 820 tisíc od dalších stran a nevoličů. Takže skoro polovinu. To bych ještě před týdnem nečekal, stejně jako velkou účast v chudších regionech,“ popisuje.
Graf si můžete zvětšit na celou obrazovku.
Zajímavý přesun voličů nastal i mezi hnutím ANO a generálem Pavlem. Výhru v prvním kole opřel i o zhruba 160 tisíc dřívějších podporovatelů Babišova hnutí. Přidali mu tak k zisku zhruba 2,5 procentního bodu, bez jejich podpory by se na prvním místě umístil Babiš.
I senátor Pavel Fischer, který se umístil na čtvrtém místě, získal nejvíc hlasů od bývalých voličů Spolu. Pro jeho jméno se rozhodlo jen asi 13,5 % podporovatelů vládní koalice.
Druhé kolo prezidentských voleb by mohli rozhodnout lidé, kteří k volebním urnám na první termín nedorazili. Těch podle analýzy bylo přibližně 40 tisíc ze Spolu, 60 tisíc z ANO, 30 tisíc z PirStan, 60 tisíc z SPD a na 120 tisíc mezi voliči ostatních stran. Celkem i s nevoliči z roku 2021 se tak do voleb nezapojilo na 2,5 milionu lidí.
