Ověřili jsme další sporné výroky lídrů. Podívejte se, kdy nemluvili pravdu
V předvolebním seriálu Rozhovory s lídry představil Radiožurnál další skupinu lídrů kandidujících stran. Z odpovědí každého lídra vybral tým Českého rozhlasu a serveru Demagog.cz takzvaná „skutková tvrzení“, ověřil je a porovnal s fakty. Jak si politici vedli?
Lídr strany Rozumní: Stát říká, že tu máme 12 uprchlíků. To napočítáte, když vyjdete před rozhlas
Číst článek
Petr Hannig
Petr Hannig, předseda strany Rozumní, v jedné ze svých odpovědí navrhl řešení problému s penzijním systémem: „Kdyby se nevyhazovaly peníze na všelijaké nesmyslné projekty a na neziskovky, které nic nedělají a mají obrovské rozpočty, kdyby se tyto peníze daly do penzijního systému, tak by to bylo určitě lepší.“
Toto tvrzení pana Hanniga lze označit za silně zavádějící až nepravdivé. Schodek důchodového systému se každý rok mění podle momentální hospodářské situace a v závislosti na demografických faktorech. V příštím roce má být nižší, jen 6,8 miliardy Kč, letos byl ale vyšší, zhruba 20 miliard Kč, a například v roce 2014 byl 43,4 miliardy Kč. Naproti tomu financování neziskovek se příliš nemění - v roce 2014 to bylo 13,5 miliardy Kč, v roce 2015 16,7 miliardy Kč.
To by tedy na dorovnání deficitu v horších letech rozhodně nestačilo a současně by to znamenalo velké problémy pro spoustu organizací (mimochodem mezi deseti organizacemi, které dostávají největší státní příspěvek, je sedm, které se věnují sportu). Představa, že se miliardy sportu seberou, aniž by se nahradily z jiné kolonky rozpočtu, je absolutně nereálná. Recept pana Hanniga na ozdravení důchodového účty by nefungoval.
Hrozba terorismu existuje, ale přeceňuje se, říká předseda Zelených Matěj Stropnický
Číst článek
Matěj Stropnický
Volební lídr Strany zelených Matěj Stropnický se stejně jako další lídři věnoval ekonomickým otázkám. Představil návrh na změny v důchodech a mimo jiné uvedl, že dnes je průměrný důchod pro ženy i pro muže zhruba stejný, něco okolo 11,5 tisíce korun.
To není pravda. Ve skutečnosti se starobní důchody pobírané ženami a muži poměrně zásadně liší. A to v neprospěch žen. Průměrný důchod ženy dosahuje zhruba 10 700, muži pak mají o 2300 korun více. Rozdíly jsou pozorovatelné ve všech krajích České republiky. Data vydala Česká správa sociálního zabezpečení a jsou platná k červnu 2017.
Lídr Řádu národa: Integrační programy bych zrušil, všichni máme stejná práva a povinnosti
Číst článek
Josef Zickler
Josef Zickler z Řádu národa-Vlastenecké unie na adresu školství tvrdil, že „chrlí studenty podle zájmu těch studentů, a ne podle potřeb společnosti“. Což podle něj působí problémy na trhu práce a řešením by bylo regionální odborné školství.
Jenže právě učňovské školství je z pohledu pracovního úřadu nejrizikovější typ vzdělání. Čísla Národního ústavu pro vzdělávání říkají, že 16 procent absolventů středních odborných škol s výučním listem zamířilo rovnou do evidence nezaměstnaných. U středních odborných škol s maturitou je míra nezaměstnanosti absolventů 11,9 procenta. Po maturitě na gymnáziu zamíří na úřad práce 4,4 procenta absolventů. A studenti technických vysokých škol pak končí bez práce téměř stejně často jako studenti humanitních oborů.
Lídr Cibulka: Každé volby jsou zfalšované, vládnou nám kriminální elity
Číst článek
Petr Cibulka
Petr Cibulka, lídr hnutí Volte pravý blok www.cibulka.net, mimo jiné prohlásil: Je lež, že ČR vykazuje velké tempo ekonomického růstu. Před každými volbami nás politici bombardují pozitivními zprávami, občanů se ale nikdy žádný ekonomický růst nedotkl.
Fakta mluví jinak: Česko vykazuje v rámci zemí Evropské unie v posledních třech letech nadprůměrný růst. Loni vzrostla ekonomika, tedy hrubý domácí produkt, podle údajů ČSÚ o 2,3 procenta, předloni o 4,3 procenta. Ekonomika celé EU oproti tomu loni podle odhadů rostla o necelá dvě procenta, letos se odhaduje na 1,8 procenta.
Nedá se ani souhlasit s tím, že by se lidí ekonomický růst vůbec nedotkl. Změna reálné mzdy byla loni 3,5 procenta, předloni 3,1 procenta. Letos se platy budou dále zvyšovat, třeba učitelé mají dostat už od listopadu přidáno o 15 procent a ostatní veřejný sektor o 10 procent. Poměrně dobré výsledky má Česko i podle srovnání Eurostatu, který přepočítává výkon ekonomiky na obyvatele ještě podle kupní síly v dané zemi. Česko dosahovalo loni 88 procent průměru EU, v posledních letech přitom meziročně rostlo vždy o procento.
I žebříček kvality života, který sestavuje OECD, ukazuje v Česku mírně zlepšující se trend. Mezi 34 nejvyspělejšími zeměmi světa zaujímalo Česko v roce 2015 21. místo, předtím 23. místo. Většina tvrzení pana Cibuky v rozhovoru patří spíše do skupiny neověřitelných. Podle něj jsou totiž všechny volby, data zfalšovány a všechny vládní politiky i novináře navíc ovládají ruští špioni z KGB a vojenské rozvědky. On sám k tomu přitom říká, že se to dá ověřit siderickým kyvadlem.
Pokud vyhazujete peníze na pomoc imigrantům, tak vám chybí na seniory, říká Vandas z DSSS
Číst článek
Tomáš Vandas
Předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas se ve svém vystoupení často trefoval do vlády, do její politiky a jednotlivých jejích praktických kroků. Uvedl například, že „narůstá počet nepřizpůsobivých občanů a vláda s tím nic nedělá”.
To ale není pravda. Pokud se podíváme na fakta, počet dlouhodobě nezaměstnaných každoročně klesá. A stejně tak příjemců dávek v hmotné nouzi. To za prvé. Za druhé vláda přistoupila i k motivačním opatřením, jak lidi balancující na hraně dostat do práce, a to svým tlakem na minimální mzdu. Dále posílil současný kabinet personálně Úřady práce, které tak mohou více kontrolovat oprávněnost vyplácení dávek - například často tak kritizovaného doplatku na bydlení. U něj se počet kontrol znásobil oproti roku 2013, jak vyplývá z dat MPSV. Samotný doplatek pak vláda upravila tak, aby nebyl vyplácen na hlavu, ale aby byl přidělován na místnost, ve které dané osoby žijí.
Česko je vždycky ve všem unikát, říká lídr hnutí Česká národní fronta Tomáš Vrba
Číst článek
Tomáš Vrba
Tomáš Vrba, zástupce hnutí Česká národní fronta, ke školské politice mimo jiné uvedl: „Každý chce jít na gymnázium, pak každý chce jít na vysokou školu, a pak na vysoké škole v prvním ročníku 90 nebo 80 procent těch studentů vyhoří a stávají se z nich takoví ti, kteří nemůžou najít zaměstnání.“
Statistika říká něco jiného. V Sociologickém nakladatelství právě vyšla publikace Studijní neúspěšnost na vysokých školách, v níž autoři dokládají, že mezi studenty, kteří se na všech vysokých školách v Česku zapsali do bakalářských programů v roce 2014, v prvním ročníku opustilo školu 40 procent. V dalších ročnících už je to mnohem lepší, takže celkově dokončí bakalářské programy polovina studentů. U magisterských a dalších programů je úspěšnost ještě o dost vyšší. Část studentů přitom opouští studium dobrovolně, protože byli přijati na preferovanější obor nebo hledají uplatnění jinde blíž svému aktuálnímu zaměření. Míra absolventů vysokých škol je přitom mezi všemi typy škol nejnižší.
Česko patří k nejbezpečnějším zemím světa. Jsme ale cílem hoaxů a kyberválky, říká Bělobrádek
Číst článek
Pavel Bělobrádek
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek si ve svém vystoupení připsal doposud nejvíce faktických výroků ze všech sledovaných lídrů. V části odpovědí o zdravotnictví uvedl: „Bude nutné navyšovat i platby za státní pojištěnce. My jsme ve vládě vlastně odsouhlasili to, že to bude pravidelné…“
To ale není přesné tvrzení. Je sice pravda, že vláda tyto platby postupně zvyšovala a má se v tom pokračovat až do roku 2020, ale realizovala to v rozporu s vlastním programovým prohlášením. Tam si dala za cíl, že tyto platby naváže například na růst platů ve zdravotnictví nebo inflaci, tedy aby se zvyšovaly automaticky. To ovšem neudělala a přistupovala k přihazováním peněz ad hoc.
