Prezident Miloš Zeman byl v neděli hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Informace o jeho zdravotním stavu jsou strohé. Podle ústavního právníka Aleše Gerlocha čekají hlavu státu po skončených sněmovních volbách dva formální kroky: svolání nového zasedání sněmovny a poté jmenování nového premiéra. V rozhovoru nastiňuje scénáře, k nimž můžou podle Ústavy zákonodárci přistoupit.

Praha 19:15 10. října 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ošetřující lékař Miroslav Zavoral oznámil, že prezident Miloš Zeman je hospitalizován na pracovišti intenzivní medicíny. Je podle Ústavy i nadále schopen vykonávat svou funkci?
Samo o sobě to nestačí, protože o tom musí rozhodnout sněmovna a Senát společným rozhodnutím nadpoloviční většinou přítomných poslanců a nadpoloviční většinou přítomných senátorů.

Ústava, konkrétně článek 66, hovoří o tom, že prezident není způsobilý vykonávat úřad, pokud se pro to vysloví sněmovna a Senát. Prezidentovy pravomoce by následně přešly na předsedu vlády, předsedu sněmovny a šéfa Senátu (viz box na konci článku).

V jaké situaci se dá říci, že prezident není schopen vykonávat funkci? Kde je ta hranice?
Je to abstraktní pojem, který je záměrně zvolen, aby se zohlednily různé situace. Uvádí se typicky závažné zdravotní důvody. Není to ale sama nemoc nebo hospitalizace, skutečně by to měl být zřejmě nějaký stav pooperační nebo stav bezvědomí a tak podobně.

Prezidentův lékař neřekl konkrétní důvod hospitalizace, neznáme podrobnosti Zemanova zdravotního stavu. Komory Parlamentu se na odnětí pravomocí mohou shodnout až v řádu několika týdnů. Do té doby nebudeme vědět, zda prezident svou funkci může vykonávat?
Teď je otázka, jestli nějaké pravomoce musí aktuálně vykonávat. Z hlediska povolební situace má dvě pravomoce. První je svolání jednání sněmovny.

Pokud ho ale nesvolá, podle zákona se musí poslanci sejít do třiceti dnů od voleb. Na této schůzi podá vláda demisi a poté nastává druhý Zemanův krok – jmenování nového předsedy vlády, která bude žádat novou sněmovnu o vyslovení důvěry.

V rámci povolebního jednání se skloňuje, že prezident by měl moderovat politickou debatu, avšak to není podle Ústavy jeho povinnost. Nemusí tedy pověřovat někoho jednáním o možné nové vládě. Je to jenom politická praxe.

Poté, co vláda podá demisi, je nějaká lhůta, do kdy musí prezident jmenovat nového premiéra?
Tato lhůta není ustanovená. On je povinen ihned demisi přijmout, ale zároveň Ústava říká, že prezident pověří vládu výkonem funkce až do jmenování vlády nové. Je tedy na něm, kdy to udělá. Z hlediska Ústavy tam lhůta není.

VIDEO: Sanitka odvezla prezidenta Zemana do nemocnice. Je na jednotce intenzivní péče

Číst článek

Může prezidenta zbavit pravomocí ještě současná sněmovna spolu se Senátem?
To je zajímavá úvaha a nelze to vyloučit. Jsou názory, že dosavadní sněmovna se může ještě sejít, a to do konce volebního období, což je 21. října, a může rozhodnout.

K tomu obě komory Parlamentu potřebují podklady o zdravotním stavu prezidenta?
Ano, protože prezident případně může rozhodnutí sněmovny a Senátu napadnout. Správně by měla vzniknout otázka, co je povinen nyní dělat a co není. Co je přesně výkon pravomocí. To ale určitě není povinnost jednat s lídry politických stran. Správně by se měl setkat s dosavadním předsedou vlády, což udělal, a s předsedou koalice, která uvažuje sestavit příští vládu.

Teď je ale otázka, jak se to poslanci a senátoři dozví. Zemanův ošetřující lékař v neděli řekl, že nemůže říct přesnou diagnózu, protože si to jeho pacient nepřeje.
Pokud by se na Kancelář prezidenta republiky obrátila komora Parlamentu, že potřebuje tyto dokumenty pro řízení a bylo by zjevné, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad, tak potom by ta situace byla jiná, protože by se opírali přímo o Ústavu a článek 66.

Předpokládám, že by kancelář zdravotní dokumenty o prezidentovi musela poskytnout, protože to je žádost orgánu pro výkon jeho pravomoci. Je to podobné, jako když soud požádá o dokumenty nebo když policie požádá o dokumenty pro vyšetřování. Je ale pravda, že tady chybí zákonná úprava, která by to jasně vymezila.

Listina základních práv a svobod ale říká, že každý je chráněn před neoprávněným zveřejňováním údajů o své osobě. Zároveň se tím ale dostáváme do kolize s veřejným zájmem? 
Ty meze může nastavit jenom zákon, ale my takový zákon nemáme. Zákonná úprava by to měla stanovit a prolomit právo na ochranu a pak by bylo oprávněné zveřejnit i proti vůli té osoby. V současnosti to nemáme a situace je složitá.

Exprezident Václav Havel byl také ve vážném zdravotním stavu, komorami tehdy nebylo navrhováno, aby jeho pravomoce přešly na někoho jiného.

Neměla by být v zákonu rovněž stanovena povinnost zřízení zdravotního konzilia, pokud je prezident nemocný?
Souhlasím s tím. Jenom bych připomněl, že nemáme žádný zákon o prezidentovi republiky. Máme jenom zákon o Kanceláři prezidenta republiky, takže tam by to mohlo jít. Čili je dobrou otázkou, kam tyto věci zařadit, ale vyžaduje to zákonnou úpravu.

Mohlo by se to případně zařadit do zákona o zdravotní péči?
To by mohlo jít, tam by to mohlo být zařazeno jako zvláštní ustanovení, které by se ale netýkalo jen hlavy státu, ale i dalších ústavních činitelů. 

Zdislava Pokorná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít