Ověřili jsme sporné výroky lídrů. Podívejte se, kdy Okamura či Ringo Čech nemluvili pravdu
V předvolebním seriálu Rozhovory s lídry představil Radiožurnál poslední šestici lídrů kandidujících stran. Z odpovědí každého lídra vybral tým Českého rozhlasu a serveru Demagog.cz takzvaná „skutková tvrzení“, ověřil je a porovnal s fakty. Jak si politici a političky vedli?
Robejšek: chceme prosadit tříměsíční vojenský výcvik pro mladé muže, je to naprosto nezbytné
Číst článek
Petr Robejšek
Mentor a zakladatel strany Realisté byl - co se týče faktických výroků - velmi úsporný. Ve svém vystoupení jich prezentoval naprosté minimum. Často mluvil o předvolebních plánech obecněji, popisoval tak přístupy své strany. Opakovaně v debatě mluvil také o metodě, kterou využívá při tvorbě programatiky strany. Má jít o koncept, kdy se Realisté zamýšlejí pouze nad otázkami, které jsou reálně prosaditelné v dalším volebním období. Z tohoto pohledu tak neřeší věci, u nichž nepředpokládají, že by pro ně získali podporu.
Jsme pod totální islámskou invazí, čím dřív odejdeme z EU, tím lépe, říká Okamura
Číst článek
Tomio Okamura
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura mluvil například o diktátu Bruselu. Při této příležitosti zmínil několik výroků, v nichž poukazoval na to, co vše nám Brusel „nařizuje“. Uvedl například, že "co se týče Evropské unie, samozřejmě ten diktát je neuvěřitelný. My musíme přijmout euro na základě Lisabonské smlouvy".
To je ale nepravdivé prohlášení. Společnou měnu má Česká republika přijmout na základě přístupové smlouvy z roku 2003, která byla schválena ve všelidovém hlasování - tedy v referendu, po němž předseda SPD často volá. Pro schválení této smlouvy, která ve svém článku 4 obsahovala právě závazek přijmout euro, hlasovalo 77 procent voličů v referendu. Celkem to bylo necelých 3 a půl milionu občanů.
Předseda hnutí SPD si mezi všemi ověřovanými lídry připsal dva primáty. Jednak v jeho vystoupení zaznělo nejvíce faktických výroků a také zaznamenal největší počet nepravdivých a zavádějících prohlášení.
'Nejvážnějším problémem Česka je, že se vláda zabývá sama sebou', říká Pavol Lukša
Číst článek
Pavol Lukša
Lídr Dobré volby 2016 Pavol Lukša kritizoval vládu argumentem, že "hned na počátku zrušila poplatky ve zdravotnictví, které - nebudeme polemizovat, zdali byly, nebo nebyly přínosem - na druhé straně vytvořily prostě zástupy lidí, kteří čekají dneska v pořadnících na operacích, na operace a jiné věci".
Tým ověřovatelů Českého rozhlasu ale zjistil, že to není pravda. Analýza Všeobecné zdravotní pojišťovny ukazuje, že zrušení poplatků nemělo podstatný vliv na objem poskytované péče, v oblasti „akutní lůžkové péče“ dokonce po jejich zrušení došlo k mírnému poklesu. Doba čekání na operace se také v posledních letech nemění. Je pravda, že v některých regionech jsou lhůty delší, než připouští nařízení o dostupnosti zdravotních služeb, ale zase – je to dlouhodobý stav a nesouvisí s poplatky.
Pavol Lukša v rozhovoru zmínil velmi málo konkrétních verifikovatelných údajů. Odvolával se často na svou zkušenost starosty obce Čeladná a používal příklady z praxe.
Povinné půlroční vojenské cvičení pro muže i ženy, navrhuje lídr ČSNS
Číst článek
Michal Klusáček
Předseda České strany národně sociální mimo jiné řekl, že Český rozhlas by se měl zestátnit, protože neinformuje objektivně a některé věci zamlčuje. Jako příklad uvedl "protesty, které byly ve Francii, když se přijímal zákon o jednopohlavních párech, jednopohlavním manželstvích". O těchto protestech podle Michala Klusáčka Český rozhlas neinformoval.
To není pravda, Český rozhlas se protestům podrobně věnoval, jako důkaz můžeme uvést například jednu z řady zpráv z té doby, konkrétně z 24. dubna 2013, která zazněla v hlavní zpravodajské relaci Radiožurnálu: „Slzným plynem rozehnala francouzská policie v Paříži protesty proti schválení sňatků homosexuálů. Zakročila ve chvíli, kdy část demonstrantů začala v okolí Národního shromáždění házet láhve a plechovky. Poslanci definitivně uzákonili sňatky osob stejného pohlaví a homosexuálním párům povolili také adoptovat děti. Proti je ale konzervativní část společnosti i opozice. Očekává se proto, že o osudu zákona bude nakonec rozhodovat Ústavní soud.“
Největší bezpečnostní hrozbou je pro nás Rusko, už dobylo Hrad, říká Farský ze STAN
Číst článek
Jan Farský
Volební lídr hnutí Starostové a nezávislí upozornil, jak Česko neumí čerpat peníze z Evropské unie: "Evropská unie, a týká se to i vzdělávání, digitalizace, kde nám chtěla pomoct čtrnácti miliardami k tomu, aby byl v České republice internet dostupnější a levnější a tady se tak dlouho dohadoval pan ministr Mládek s panem ministrem Chovancem, ministerstvo vnitra s ministerstvem průmyslu a obchodu, že ty peníze nakonec budeme Evropské unii vracet."
Jan Farský si v odpovědích vedl – pokud jde o pravdivost a přesnost - v podstatě bezproblémově. Žádné vyloženě nepravdivé nebo manipulativní výroky jsme u něj nezaznamenali. Pouze u citovaného výroku se dopustil nepřesnosti. Je pravdou, že zmíněných 14 miliard nakonec nevyužijeme na původní účel, a to kvůli nedohodně mezi zmíněnými institucemi, zda je však budeme vracet, ještě není jisté. Je zde totiž pokus převést je jinam, na jiné projekty.
Lídr SPO Čech: Otvírejme republiku Ukrajině, Rusku nebo Polsku. Sdílejí naši kulturu, používají příbor
Číst článek
František Ringo Čech
Superlídr Strany práv občanů vyjádřil svůj vztah k Evropské unii slovy: "... nejsem proti Evropské unii, nakonec jsem pro ni hlasoval jako poslanec."
A to je nepřesné vyjádření. Čech byl poslancem v letech 1996-1998 za ČSSD. V té době sněmovna nehlasovala o zásadním kroku ve smyslu pro, nebo proti EU. Hlasovalo se pouze o dílčích smlouvách, které lze ovšem jen stěží chápat jako rozhodování pro (proti) EU. Navíc ani pro ty všechny Čech nehlasoval.
V roce 1996 podal přihlášku do EU premiér Václav Klaus, o vstupu pak v červnu 2003 rozhodli občané v referendu. Rozhodování tak nebylo na poslancích v období 1996-98.
