Rusko-evropský projekt Mars 500 vstoupil do klíčové fáze
Moskva na nečisto zažila přistání na Rudé planetě. Unikátní vědecký projekt Mars 500 vstoupil po osmi měsících do klíčové fáze. Účastníci 18 měsíčního pokusu, který má pomoci přípravám na reálný let na Mars, v simulovaném modulu dosedli na fiktivní povrch planety.
Šestice expertů - tři Rusové, Francouz, Ital a Číňan – kteří tráví rok a půl v izolaci, v podmínkách co nejpodobnějších skutečnému kosmickému letu, dnes simulovaně přistála na ‘Marsu‘. V pondělí se pak planety nohama část z ní i dotkne.
"Kosmonauti teď v podstatě přešli z jedné části simulované kosmické lodi do přistávacího modulu a jako přistáli. A pak 14., 18. a 22. února se vždy jedna dvojice oblékne do cvičné verze skafandru, které se používají i na vesmírné stanici, a provedou simulovanou vycházku na uměle vytvořený povrch Marsu,“ přiblížil v Odpoledním Radiožurnálu Antonín Vítek z Akademie věd ČR.
Kosmonauti tak zahájili druhou fázi projektu. Tou první, která trvala 250 dnů, šestice „letěla" vstříc Marsu, nyní po přistání má měsíc na výsadek na imitovaný povrch planety a její prozkoumání a dalších 240 dnů pocestuje izolovaná posádka zpět na zemi. Na zem sestoupí 5. listopadu.
Experiment má přinést vědcům odpovědi na řadu otázek - fiktivní kosmonauti procházejí fyzickou i psychickou zátěží, jsou odříznuti od běžné komunikace s centrem, kterou zajišťuje pouze 40 minut zpožděná emailová pošta. "Posádka je zavřena až v klaustrofobiích podmínkách. Ve fiktivní vesmírné lodi 20 metrů dlouhé a méně než 4 metry široké,“ přiblížila moskevská zpravodajka ČRo Lenka Kabrhelová, která místo v červnu navštívila.
Jak uvedl Vítek, kosmonauti mají za dlouhou dobu izolace nárok na to, aby je přepadla ponorková nemoc. „To je vlastně to hlavní, co se tady bude zkoušet,“ zdůraznil a připomněl, že právě na této fázi experimentu se účastní i psychologové z Akademie věd ČR a také Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Vítek v této souvislosti doplnil, že podle posledních informací se zatím žádné komplikace neobjevily. „Alespoň to uvedla čínská tisková agentura. Podle ní také oživovatelem dění na palubě má být čínský kosmonaut,“ dodal.
Souvislosti spojené se simulovaným přistáním člověka na marsu objasnil v Odpoledním Radiožurnálu Antonín Vítek z Akademie věd ČR.
Podle organizátorů z ruského Institutu lékařských a biologických problémů a Evropské vesmírné agentury berou účastníci experiment velmi vážně. Někteří vědci se ale o experimentu vyjadřují i zdrženlivě.
