Oceán na Marsu
Máte rádi potápění v moři, plavbu po oceánu nebo splavování řek? Novou atraktivní lokalitou pro vodní sporty je Mars. Bohužel to předpokládá cestovat v čase o mnoho milionů let dozadu. Na druhou stranu je ale výhodou, že mapu rozložení vodních ploch na Marsu máme už dnes!
Otázka existence vody na Marsu se stala opravdovým ternem už v 70. letech 19. století, kdy italský astronom Giovanni Schiaparelli tvrdil, že na povrchu rudé planety vidí vodní kanály. První fotografické snímky povrchu a vědecké zkoumání však vyvrátily představu, že Mars je "mokrou" planetou stejně jako Země. Avšak většina vědců se nevzdala myšlenky, že v dávné minulosti mohl být povrch naší sousední planety protkán řekami a zdoben jezery.
První fotografie
První snímky ze sondy Viking představu o Marsu kdysi plném vody dost dobře podporovaly. Na jeho povrchu byly rozeznány struktury velmi podobné těm, co vznikají erozí vody na povrchu Země. Jde o rozsáhlá říční koryta, hluboké kanály, kaňony a jakési starodávné pobřežní útvary. To vše většinou najdeme na jižní polokouli Marsu. Ta severní je spíše podobná obrovské planině.
Turistická mapa Marsu
Poslední mapa povrchu Marsu byla vytvořena v 90. letech minulého století velmi primitivní metodou. Astronomové se jednoduše dívali na fotografie a zakreslovali polohu útvarů, které byli schopni rozpoznat. V uplynulých letech byl povrch rudé planety prozkoumáván opravdu důkladně jak pomocí družic, tak za použití marťanských vozítek přímo na planetě. S využitím všech dat, která byla získána, se vědci z Illinoiské univerzity a Měsíčního a planetárního institutu v Houstonu pustili opět do zrekonstruování topografie povrchu Marsu. Využili přitom mnohem modernější počítačovou techniku, než byla dostupná v 90. letech. Výsledkem jejich práce je kompletní topografická mapa Marsu. I když samozřejmě nemůže být tak podrobná jako třeba turistická mapa Krkonoš, ukázala nám pravděpodobné rozložení vody na Marsu v minulosti.
K moři, nebo do hor?
A jak tedy Mars vypadal? V severní části Masu jsou zjevné rozsáhlé nížiny. Dá se tedy předpokládat, že většina vody se musela zdržovat v těchto částech planety. Nejnápadnější a nejrozsáhlejší vodní plochou byl tak pravděpodobně severní oceán, který zabíral téměř třetinu povrchu planety. Začínal už na severním pólu a táhl se místy až k rovníkovým oblastem. Zato jižní polokoule byla na vodní plochy mnohem chudší. Podle nové topografické mapy bychom zde našli pouze dvě lokality, které by mohly být kandidáty na jakési vnitrozemské moře nebo jezero. Ve skutečnosti je to proto, že v těchto oblastech se nacházejí impaktní krátery, které mohly být snadno zalité vodou. Jižní část Marsu byla víceméně územím jednoho obřího kontinentu. Potěšila by tedy spíš turisty vyhledávající dovolenou na horách.
Z potůčku potok
Kromě velkých vodních ploch byla na Marsu celá síť řek. Některá vyschlá koryta vyfotografovala americká sonda Mariner 9 už roku 1971. Nová data a jejich počítačové zpracování však ukázalo, že síť útvarů, které vypadají jako vyschlá koryta řek, je mnohem hustější, než se doposud předpokládalo. Najdeme tady menší kanálky, které se spojují do větších a větších říčních kanálů. V některých místech planety pozorujeme dokonce tak hustou říční síť, že je lehce srovnatelná se Zemí.
Kam zmizel oceán?
Jak to, že hydrosféra na Marsu není srovnatelná se Zemí doteď, to přesně nevíme. Jedno je ale jisté, Mars musel být v minulosti velice zajímavou a třeba také plodnou planetou. Každopádně vytvoření nové topografické mapy dává milovníkům teorie života na Marsu mnohem větší prostor pro jejich hypotézy. Všem ostatním pak dává mnohem větší prostor pro zamyšlení se nad tím, proč se z planety plné vody stala za několik miliónů let vyprahlá poušť.
