Žralok veliký se živí planktonem, jikrami nebo medúzami. Obvykle plave s široce otevřenou tlamou, protože potravu přijímá pasivně pomocí žaberních filtrů.

Dobrou zprávou podle odborníků je, že pozorování „bezzubých“ žraloků jsou od roku 2001 hlášena stále častěji, což zřejmě svědčí o tom, že se tomuto ohroženému druhu v Jaderském moři daří.

Všechno tak nasvědčuje tomu, že se v něm daří také planktonu. Biologové říkají, že už koncem února bylo v moři hodně mikroskopických řas a právě ony vytvářejí dobré podmínky pro vývoj dalších mikroskopických organismů, které tvoří živočišný plankton.

Detailní analýza vody sice ještě není hotová, ale podle toho, kolikrát už byly letos pozorováni žraloci velicí, lze odhadovat, že je na plankton bohatá.

V Evropě se objevují i nebezpeční žraloci

V Jaderském moři se ale vyskytují také „zubatí“ žraloci, kteří můžou být nebezpeční, třeba máčka skvrnitá nebo ostroun obecný. Mezi trvalými obyvateli Jaderského moře jsou ale v drtivé většině malé nebo menší druhy, které nejsou člověku nebezpečné.

Prakticky rok co rok se ale objevují hlášení o tom, že někdo zahlédl u pobřeží i velké druhy žraloků. Někdy jsou to už zmínění planktonožraví žraloci, občas jsou to i žraloci bílí, někdy označovaní za lidožravé.

Jak ale píše deník Slobodna Dalmacija, útoky na lidi jsou velmi výjimečné a poslední případ, kdy žralok smrtelně zranil člověka, je z roku 1974. Mnohem pravděpodobnější než setkání s velkým žralokem je možnost spatřit delfíny.

Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít