Tučňáci hladoví kvůli tání ledu
Zmenšování populací antarktických tučňáků zřejmě souvisí s úbytkem jejich hlavní kořisti – drobných korýšů krillu.
Západní část Antarktického poloostrova a přiléhající Skotské moře patří k nejrychleji se oteplujícím místům naší planety. Zvýšení zimních teplot o 5 až 6 stupňů Celsia za posledních 50 let je způsobilo ubývání ledu. Podle takzvané „hypotézy mořského ledu“ to bude mít přímý dopad na predátory, kteří jsou na něm závislí. Populace druhů, které se ledu vyhýbají, by se naopak měly zvětšovat. 30leté sledování dvou druhů tučňáků z Antarktického poloostrova a Skotského moře však naznačuje, že hypotéza není tak docela správná.
Tučňáci kroužkoví (Pygoscelis adeliae) jsou na mořském ledu závislí, zatímco tučňáci uzdičkoví (Pygoscelis antarcticus) se mu vyhýbají jak je to jen možné. Navzdory tomuto rozdílu se populace obou druhů každým rokem zmenší o 3 až 4 %. Příčinou je podle vědců z NOAA a Oceánografického institutu E. Scrippsové úbytek drobných korýšů krillu, který představuje primární zdroj potravy obou druhů tučňáků. Larvy krillu se živí řasami, které se vyskytují pod ledem, což znamená, že jsou na něm stejně závislé jako tučňáci kroužkoví. Odhaduje se, že od roku 1981 se množství krillu snížilo o 80 %. Nedostatek kořisti je náročný zvláště pro mladé tučňáky, kteří se právě osamostatnili a musí se teprve začít učit hledat si potravu v moři.
Zdroj: PNAS, Science Daily