Včely medonosné (Apis melifera) vytvářejí dvě kasty samičího pohlaví: neplodné dělnice a královnu. Její larva se líhne ze stejného vajíčka jako dělnice, ale dostává větší porce mateří kašičky, díky kterým se jí vyvinou pohlavní orgány. Mechanismus působení mateří kašičky dlouho nebyl známý. Japonský biolog Masaki Kamakura však zjistil, že její účinnost během času klesá, což znamená, že klíčové látky podléhají rozkladu. Z mateří kašičky pak izoloval všechny takové chemické sloučeniny, a krmil jimi včelí larvy.

Pouze jedna z nich měla moc přeměnit včelí larvu v královnu: protein, který dostal jméno royalactin. Jeho působením se zvětšila tělesná velikost i vaječníky. Kupodivu nejen u včel – podobným způsobem protein účinkoval také na samičky mušek drozofil (Drosophila melanogaster), které dorůstaly větších rozměrů a kladly více vajíček. Další experimenty ukázaly, že royalactin působí přes receptor epidermálního růstového faktoru (Egfr), který je rozšířený v celé živočišné říši. Naznačuje to, že k vytvoření hmyzích kast byl v evoluci využit již existující signalizační systém. V době, kdy hmyz začal tvořit první kolonie, byly královny i dělnice identické a jejich k odlišení došlo až později pod vlivem royalactinu nebo podobných látek.

Zdroj: Nature

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít