Afrocentrický model se opírá hlavně o primáta Algeripithecus minutus, který žil v severní Africe asi před 50 miliony let a vážil pouhých 75 gramů. Zatím byl považován za nejstaršího známého příslušníka afrických antropoidních opic, ze kterých se vyvinuly dnešní opice, lidoopi a člověk. Problém je, že této "cti" se primátovi dostalo na základě pouhých dvou stoliček, které byly v roce 1992 objeveny v Alžírsku. Jeho pozice na vývojovém stromě primátů tudíž byla dost nejistá a nový objev ji nyní prakticky vyloučil.

Tým francouzských vědců totiž v severovýchodním Alžírsku objevil nejen téměř celé čelisti Algeripithecus minutus, ale také fosílii dalšího afrického primáta. Takzvaný Azibius je znám už delší dobu a podle paleontologů je jedním z prvních představitelů poloopic, mezi které dnes patří například lemuři, komby a outloňové. Nově objevené fosílie ukázaly, že Azibius a Algeripithecus mají opravdu hodně společného.

Pozůstatky obou druhů totiž nesou známky adaptace na noční způsob života, který vyznává valná většina polopic. A co víc, čelisti obou druhů obsahují anatomickou strukturu označovanou jako zubní hřebínek, který tvoří řezáky a špičáky oddělené mezerami. Hřebínek slouží především k úpravě srsti a je typickým rysem polopic. Sečteno a podtrženo Algeripithecus - stejně jako jeho příbuzný Azibius - nepatří mezi antropoidní opice, ale naopak do skupiny poloopic.

První antropoidní opice se tedy v Africe neobjevily před 50, ale (jak dokládají potvrzené fosilní nálezy) jen před 15 miliony let, což oslabuje teorii o jejich africkém původu. Objev také odhalil zatím nepředpokládanou diverzitu časných afrických poloopic, která silně naznačuje jejich místní původ. Afrika tak v budoucnu třeba přijde o titul možné kolébky antropoidních opic, ale poloopice by jí mohly zůstat.

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít