Slaměné balíky jsou cenově dostupným a zároveň kvalitním izolačním materiálem, který navíc nezatěžuje přírodu. Právě proto slaměné stavby prosazuje také jihomoravský spisovatel Ondřej Netík.

1:00 28. srpna 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Sláma vyrostla na poli. Je to odpadový materiál, takže ho v podstatě nikdo nechce, dá se získat i levně, a poté, co se vloží do domu, se dosáhne pasivního standardu, velmi příjemného. A až dům doslouží a rozboří se a ta sláma se rozmočí - teprve poté, až získá velkou vlhkost, což v domě nezíská nikdy, teprve začne pracovat, rozpadne se a nic po ní nezůstane, žádná ekologická zátěž, žádná stopa.“

Ondřej Netík vysvětluje principy permakulturního stavitelství čili trvale udržitelného přístupu k přírodě. Sám tomuto životnímu postoji propadl - se svou ženou a třemi dětmi žije na okraji Černé hory na Blanensku.

Obývají zde chatku o rozměrech 35 metrů čtverečních, aniž by - podle svých slov - měli pocit strádání. Jednou si chtějí postavit dům z hlíny a slámy. Sláma je totiž levný a kvalitní izolační materiál.

„Sláma nehoří, nedostává se k ní vzduch, navíc je uzavřená v hliněné omítce, pak myši, ty se k tomu nedostanou, žádný hmyz, ta sláma je uzavřená, nepřístupná,“ vyvrací Ondřej Netík časté obavy z využití slámy, kterou získává od zemědělců.

„Jedná se o klasické čtvercové slaměné balíky, ty menší spíše, protože sláma je v nich orientovaná, je to naskládané stéblo vedle stébla, což dělá kompaktnost a velmi rychle se s tím staví - je to velký obdélník.“

První stavba nepříteli

Slaměné balíky se začaly vyrábět kvůli lepší skladovatelnosti a manipulaci asi před sto lety. V té době se z nich také začaly stavět první domy na jihu Spojených států a na Ukrajině, některé z nich stojí dodnes. Netík podle svých slov ví o přibližně třiceti domech ze slámy v okolí Brna. Sám se podílel jako pomocná ruka na stavbě několika z nich.

„Kdysi mi jeden kamarád řekl, že první stavbu postavte nepříteli, druhou postavte příteli a tu třetí postavte sobě, takže já jsem se začal učit, abych mohl postavit dům i sobě - zatím jsem jich postavil osm a musím říct, že se vždycky něco naučím.“

Ondřej Netík prošel několika kurzy permakulturního stavitelství a dokáže poradit. V současnosti tak nabízí pomoc lidem, kteří si chtějí postavit dům a přitom nezatížit přírodu.

Martina Pelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít