Dokazuje to studie vědců z několika amerických univerzit a výzkumných institucí, kteří porovnávali čichové laloky v mozcích 157 druhů dinosaurů, moderních ptáků i jejich vymřelých příbuzných. Došli k závěru, že v samých počátcích evoluce ptáků se čichové schopnosti zděděné po dinosaurech výrazně zlepšovaly. Svého vrcholu dosáhly v době, kdy předchůdci moderních ptáků soupeřili o potravu a další zdroje jak se svými dinosauřími předky, tak staršími příslušníky ptačí rodiny. Je pravděpodobné, že lepší čich ptákům pomáhal při hledání potravy i navigaci během letu.

Nejstarší známý pták, 150 milionů let starý Archeopteryx, zdědil po malých masožravých dinosaurech čich, který se vyrovnal například dnešním holubům. Později, v době před 95 miliony let, se čich předků moderních ptáků ještě zlepšil. K jeho zhoršení došlo teprve za 10 milionů let po hromadném vymírání, které smetlo dinosaury a primitivní ptačí linie. Není vyloučené, že právě dobrý čich pomohl předkům moderních ptáků velké vymírání přežít. A proč o svůj „citlivý nos“ ptáci nakonec přišli? Autoři studie to dávají do souvislosti s rozvojem inteligence, kvůli kterému čich přestal být tak důležitý.

Zdroj: Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít