V mateřské školce v Praze se do testování po souhlasu rodičů zapojilo asi 15 dětí. Na obrázcích před sebou vidí citrón, banán, pomeranč nebo květiny. Podobné navoněné fixky používají i lékaři.
„K čemu chci využít výzkum mozku, je lépe pochopit, proč jsou někteří lidé, kteří dokážou zastavit jedení tak, že by mohli skutečně zemřít," říká Janina Saubertová.
„Koronavirus může teoreticky vstoupit touto branou do těla a dostat se až do mozku. To se neděje v masivní míře, ale máme tady některé případy,“ poukazuje Jech.
„Senior je schopný si dopřát odpočinek a tolik ho to nelimituje, ale člověk, který musí pracovat, potíže pociťuje mnohem víc,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz neurolog Filip Caisberger.
„V této elektronické formě již poradnu oslovilo více než 250 pacientů, z toho jsme nakonec k endoskopickým a dalším vyšetřením pozvali přes 60 z nich,“ řekla primářka Urbánková.
Autory nové studie zveřejněné v časopise Nature zajímalo, co rozhoduje o zařazení dané vůně nebo pachu do určité kategorie. Díky využití strojového učení jich měli možnost vyhodnotit tisíce.
Britská asociace ušních, nosních a krčních lékařů vyzvala dospělé, kteří ztratili čich, aby se izolovali. Výzkumy jsou zatím omezené, nicméně znepokojily lékaře dost na to, aby vydali varování.
Pardubická nemocnice pomáhá lidem, kteří necítí na jaře vůni květin, v létě kouř táboráku a na podzim ani spadané listí. Návštěvníci speciální poradny totiž přišli o čich. Přestože je ztráta tohoto smyslu vzácná, lékaři v Pardubicích pomáhají momentálně asi tisícovce lidí.
Dnešní ptáci se obvykle víc spoléhají na zrak a sluch než na čich. Jejich dávní předkové však čichové schopnosti zděděné po dinosaurech rozvinuli na vysokou úroveň.
Pach ženských slz zřejmě funguje jako chemická stopka, která snižuje mužskou touhu. Je to vůbec první důkaz o tom, že lidské slzy obsahují chemické signály.
Bakterie produkují ty nejodpornější pachy, jaké kdy lidský nos zaznamenal. Svět pachů a vůní ale nezůstává skrytý ani pro ně – senzační objev evropských vědců ukazuje, že i bakterie mají čich.
Nedávno jsme informovali o objevu, že deprese snižuje schopnost vnímat kontrasty, takže svět lidem „zešedně před očima“. Zrak ale není jediný smysl, který deprese otupuje.