Kvůli dlouhé zimě vyjeli zemědělci na pole s až několikatýdenním zpožděním
Nejmrazivější březen za posledních 30 let dělá starosti zemědělcům. S těžkou technikou mohli do polí vyjet s často až několikatýdenním zpožděním. Rozmary počasí zaskočily i většinu středočeských zemědělců. Zelináři na Nymbursku navíc teď znovu s obavami vzhlížejí k obloze a mají strach z dlouhotrvajícího deště.
Tak pozdní nástup jara, který jsme zažili letos, mnozí zemědělci v Polabí vůbec nepamatují.
Běžně už bývají v polovině března i s těžkou technikou na polích. Tentokrát ale mohli půdu pro brambory a vybranou ranou zeleninu začít připravovat až s třítýdenním zpožděním.
Marek Špitálský z odbytového družstva Polabí, které v okolí Přerova nad Labem obhospodařuje téměř 3000 hektarů zemědělské půdy, říká, že dlouhé čekání na příznivé počasí se už teď projevuje například při sklizni raných salátů.
„Kvalita salátu je průměrná nebo spíše podprůměrná. Sadba, která šla do země, nešla ve správných termínech, a tudíž její kvalita už nebyla ideální. Nicméně protože se mrazivé jaro dotýkalo nejen České republiky, ale například i Německa, kde se víceméně tvoří ceny zeleniny, můžeme říct, že cena v tuto chvíli konkrétně u salátů kompenzuje nižší výnosy, které máme proti průměrům minulých let.“
V těchto dnech zemědělci sledují předpověď počasí znovu velmi bedlivě. Přejí si hlavně to, aby je nezaskočil vydatný a několikadenní déšť, který by jarní práce na polích mohl znovu zkomplikovat. Marek Špitálský zůstává ale i v tomto případě relativně v klidu.
„V tuto chvíli deštivé počasí komplikuje výsadbu především u zeleniny, která má být v průběhu května zasázena – celer, zelí, ale i ostatní košťálová zelenina. Trošku s tím bojujeme. V našem případě je výhoda, že máme určité kapacity navíc, které nám umožní mezi deštivými dny dát kapacity stoprocentně k dispozici,“ uvádí.
Většinou Čech se ve středu proženou silné bouřky, varují meteorologové
Číst článek
Deštivé počasí si teď na přelomu května a června příliš nepřejí ani středočeští vinaři. Velké množství vody by totiž mohlo mít vliv na množství hroznů, ale i vznik nebezpečných plísní.
„Kdyby pršelo delší dobu a byla by zima, tak se to podepíše opět na vegetaci, která bude mít zpoždění, a velký problém bude i s květem révy, protože jakmile do něj začne pršet, mnoho květů sprchne a podepíše se to negativně na kvantitě sklizně,“ uzavírá za pěstitele vinné révy kutnohorský vinař Lukáš Rudolfský.
