Člověk dokázal znečistit i nejhlubší místo na Zemi. Živočichové v Mariánském příkopu jsou plní průmyslových látek
I nejhlubší místo na planetě je znečištěné chemikáliemi. V Mariánském příkopu vědci objevili živočichy kontaminované víc než třeba v Číně. Je to poměrně překvapivé zjištění, které dokládá, že se lidská činnost může projevit i na tak odlehlých místech, jako je mořské dno ukryté skoro 11 kilometrů pod hladinou.
Vědci v tělech živočichů objevili silně toxické průmyslové chemikálie známé jako tzv. perzistentní organické látky. Tím nejzávažnějším zjištěním je velká koncentrace polychlorovaných bifenylů, které se hojně používaly od 30. let minulého století v barvách a lacích, sloužily také jako náplně transformátorů a dalších zařízení.
Velký bariérový útes je v horším stavu, než se čekalo. Poškozena je naprostá většina korálů
Číst článek
Jejich výroba byla ukončena v 70. letech, když se zjistilo, že nejsou tak neškodné, jak se původně myslelo. Jsou karcinogenní, mají nepříznivý vliv na imunitní systém a snižují plodnost. V přírodě se nerozkládají, jsou chemicky stálé, tepelně odolné a velmi špatně rozpustné ve vodě.
V tucích se ale rozpouštějí, takže se ukládají v tělech živočichů a tímto způsobem pronikají do potravního řetězce. Díky svým vlastnostem se mohou dostat tisíce kilometrů od místa výroby nebo použití, a jak se ukázalo, i na nejhlubší místo planety.
Plechovka od piva nebo konzerva od lunchmeatu
Objev chemických látek v tělech živočichů v Mariánském příkopu sám o sobě překvapivý není. Tým pod vedením Alana Jamiesona z univerzity v britském Newcastlu čekal, že takové chemikálie ve svých vzorcích najde. Co ale vědci nečekali, byla jejich obrovská koncentrace.
Ukázalo se totiž, že drobní korýši žijící v hlubinách Mariánského příkopu jsou 50x kontaminovanější než krabi, kteří přežívají ve velmi silně znečištěných čínských řekách. Tohle zjištění navíc kontrastuje s tím, že se dosud mělo obecně za to, že nepřístupná místa, jako je necelých 11 km hluboký Mariánský příkop v Tichém oceánu, budou lidskou činností relativně nepoznamenaná.
Výzkum zveřejněný v časopise Nature Ecology and Evolution ale ukazuje opak. Vyšší koncentraci polychlorovaných bifenylů v rámci severozápadního Pacifiku vykazují jen živočichové v japonské zátoce Suruga, která je mírou tohoto typu znečištění nechvalně proslulá.
Mariánský příkop ale není zanesený pouze chemikáliemi. Na jeho svazích našla ponorka vědeckého týmu třeba plechovku od piva, konzervu od lunchmeatu i pár igelitových sáčků.
Alan Jamieson teď zkoumá vzorky, aby zjistil, jak velké je konkrétně znečištění plasty. V uplynulých letech se hodně mluvilo o umělohmotných mikroperličkách, které se používají v kosmetice. Společně s dalšími mikroplasty je jich ve světových mořích a oceánech plno. Ve Spojených státech a Velké Británii už tahle zjištění vedla k částečným zákazům výroby a používání mikroperliček v kosmetickém průmyslu.
