Před 125 lety začala fungovat pražská potrubní pošta. Nový majitel se ji snaží obnovit
Před 125 lety se Praha dočkala technické novinky - 6. srpna 1887 začala fungovat první linka potrubní pošty. Dvanáct let sloužila jen pro vnitřní potřebu poštovního úřadu. Veřejnost ji mohla využívat od března 1899.
Potrubní pošta funguje na principu přetlaku a podtlaku. Pouzdro se zásilkou se vložilo do systému potrubí a speciální dmychadlo začalo do potrubí vhánět vzduch, tím se vytvořil přetlak. Tak mohlo pouzdro cestovat až na vzdálenost tří kilometrů.
„Pokud byla potřeba delší vzdálenost, tak dmychadlo na opačné straně nasávalo, tím zase vznikal podtlak. Tímto způsobem byla pouzdra se zásilkami dopravována,“ vysvětluje princip fungování potrubní pošty kurátor sbírek Poštovního muzea Martin Jahoda.
Potrubní pošta byla určena pro listovní zásilky – dopisnice, pohledy, tiskoviny nebo telegramy.
První linka potrubní pošty začala fungovat v roce 1853 v Londýně. V Praze vedla první spojnice potrubní pošty mezi hlavní poštou v Jindřišské ulici a poštovním úřadem na Malém náměstí v domě U Rottů.
O historii pražské potrubní pošty mluvil ve Světě o druhé kurátor sbírek Poštovního muzea Martin Jahoda
Síť pražské potrubní pošty po vzniku Československa nebyla zas až tak dlouhá, měla zhruba pět kilometrů vedení.
„Její rozmach přišel koncem 20. a v první polovině 30. let, kdy byla rekonstruována a podstatně rozšířena. Na konci 30. let se již jednalo o potrubí v délce 50 kilometrů,“ říká Jahoda.
V současné době systém pražské potrubní pošty není funkční. Tečku za ním učinily povodně roku 2002. Ještě ale v 90. letech minulého století měsíčně přepravoval až dva tisíce pouzder se zásilkami.
Po deseti letech od povodní se rozhodl síť potrubní pošty koupit a opravit Zdeněk Dražil.
„Takovouhle nádheru máme poslední na celém světě, předposlední zničili Maďaři v roce 1992. Tak jsem si řekl, že udělám alespoň něco pro záchranu takovéhle památky a koupil jsem jí. Teď se jí snažíme uvést jako národní technickou památku a zpřístupnit jí veřejnosti,“ říká majitel Dražil a dál připomíná:
S novým majitelem poštovní potrubní pošty Zdeňkem Dražilem mluvil redaktor ČRo Jan Herget
„Byl to systém, postavený na naprosto triviálních principech, který vlastně přenášel nejenom data, ale i předměty. Kdysi zaměstnanci posílali v jednom pouzdře klobásu a v druhém rohlík. Pokud chtěli vystrašit dámskou obsluhu, strčili do pouzdra myš,“ zjistil Dražil.
Potrubní pošta dnes funguje v některých firmách, je to ale jen menší systém v rámci jedné budovy nebo areálu. Městská síť je daleko náročnější, překonává řadu překážek, vysvětluje někdejší pracovník potrubní pošty Jiří Hák:
„Bylo to mohutné uskupení jednotlivých stanic, většinou významných pošt a potom to samozřejmě začali využívat i další účastníci.“
I Český rozhlas měl přímé spojení potrubní poštou. Traduje se, že třeba v době Pražského povstání právě potrubní poštou přicházely zásoby nábojů do obléhané budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.
Jeden z nejmodernějších systémů nemocniční pneumatické přepravy mají dnes v pražském Motole, kde je potrubní pošta řízená počítačem. Místo pák a ventilů má LCD displeje a membránovou klávesnici. Využívají ji k posílání hlášení, operačních dokumentů, vzorků krve nebo RTG snímků mezi sálem a jednotlivými odděleními nemocnice.
Také některé supermarkety ji využívají. „Jednotlivé její větve jsou napojeny na každou pokladnu a slouží k přepravě peněz,“ dodává Jahoda.
Prostředí pneumatické přepravy je k vidění na poště v Praze 2, v Moravské ulici na Vinohradech. Zda se podaří potrubní poštu obnovit, ukáže čas a taky peníze. Odhaduje se totiž, že oprava bude stát miliony korun.
