Polští dělníci chtěli potraviny i politické svobody. Armáda protest v Poznani před 60 lety potlačila
Do ulic polské Poznaně vyšli přesně před 60 lety dělníci. Zpočátku žádali jen potraviny a vyšší platy. Protest za zlepšení hospodářských podmínek ale rychle přerostl v ozbrojené protikomunistické povstání, které potlačila narychlo povolaná armáda. Zemřely desítky lidí a stovky osob utrpěly zranění. Protesty v Polsku také ovlivnily události v Maďarsku.
Komunistická propaganda, nejenom v Polsku, popisovala dlouhá desetiletí poznaňské povstání jako krveprolití způsobené provokatéry Západu.
V Poznani se ale 28. června 1956 objevila jiskra, která způsobila společenský výbuch, popisuje ředitel polského Institutu národní paměti Lukasz Kamiński.
„Na počátku byly jen problémy v poznaňských Stalinových závodech. Dělníky tam podváděli na daních a oni se marně domáhali nápravy. Nakonec se rozhodli vyjít do ulic, připojili se k nim zaměstnanci jiných závodů i společenských vrstev,“ popisuje Kamiński.
Polští dělníci chtěli potraviny i politické svobody. Armáda protest v Poznani před 60 lety potlačila. Téma pro zpravodaje Víta Pohanku
„Velmi rychle se také změnily jejich požadavky. Na začátku chtěli jen nápravu ekonomické situace, ale už po několika hodinách začali požadovat také politické svobody, větší nezávislost Polska, stažení sovětských vojsk a konec pronásledování církve,“ vyjmenovává.
Události nabraly spád. Dav asi 100 tisíc lidí se sešel v centru města před budovami úřadů.
„Nikdo s nimi ale nechtěl jednat, rychle se různé skupiny demonstrujících zradikalizovaly. Rozšířila se také fáma, že byli zatčeni zástupci dělníků, kteří byli ze závodů vysláni, aby na ministerstvu vyjednávali. Říkalo se, že je zadrželi v místní věznici,“ přibližuje ředitel polského Institutu národní paměti.
Dav se vypravil k věznici, obsadil ji a osvobodil zadržované. Většinou to ale prý byli obyčejní kriminálníci.
„Demonstranti se ale dostali také ke zbraním, to byl rozhodující moment. Začal útok na sídlo úřadu bezpečnosti, polské obdoby Státní bezpečnosti. Protestující ho sice nedobyli, ale padly první oběti,“ konstatuje Lukasz Kamiński.
„Komunističtí vládci měli tak trochu štěstí, protože ve vojenském prostoru nedaleko Poznaně cvičily dvě divize – jedna tanková a druhá pěchotní. Ještě toho samého dne byly nasazeny k potlačení protestu v centru Poznaně. To způsobilo, že byly desítky lidí mrtvých a stovky zraněných,“ doplňuje.
Povstání ovlivnilo i události v Maďarsku
Na přesných počtech obětí se historici dodnes neshodli. Komunistické vládce v Polsku ale brutalita potřebná k potlačení rozhněvaných dělníků vylekala a přiměla k ústupkům.
Za několik měsíců nastoupilo nové vedení Polské sjednocené dělnické strany. Navždy se tak zastavila nucená kolektivizace zemědělství a posílilo se postavení katolické církve. Nespokojené lidi v jiných komunistických zemích protesty v Polsku inspirovaly.
„Mělo to vliv na situaci v Maďarsku. Tamní změny byly způsobené tím, co se dělo v Polsku, nejenom v Poznani. Pamatujme, že v říjnu toho roku v Polsku nastala nová vlna nepokojů, a to byl vlastně začátek maďarské revoluce. Jejím prvním aktem byla manifestace solidarity s Poláky. Takže role, kterou tenkrát sehrálo Polsko, byla opravdu velká a významná,“ uzavírá ředitel polského Institutu národní paměti Lukasz Kamiński.
Nepokoje v Poznani před 60 lety spustily řetězec událostí, které měly krvavou dohru v Maďarsku na podzim roku 1956.
