Pithart: Rozpad Československa jsem považoval za osobní prohru
Zítra uplyne přesně 20 let od okamžiku, kdy předsedové Občanské demokratické strany a Hnutí za demokratické Slovensko Václav Klaus a Vladimír Mečiar v brněnské vile Tugendhat zpečetili zánik Československa. Šlo o lídry stran, které byly v té době nejsilnější na území dnešní České a Slovenské republiky.
K nejvýraznějším zastáncům zachování společného Československa patřil v roce 1992 Petr Pithart.
Tehdejší předseda české vlády a současný místopředseda českého Senátu je dnes už smířený s rozpadem společného státu. Přesto se stále podivuje nad některými okolnostmi, které rozdělení Československa provázely.
Hostem Světa o deváté byl Petr Pithart, jeden z odpůrců zániku Československa v roce 1992
„Jakto, že ve volbách začátkem června žádná z několika desítek politických stran neměla rozdělení státu ve svých volebních programech, kromě jedné,“ ptá se Petr Pithart.
Programy politických stran podle jeho slov obvykle odrážejí to, co si lidé přejí a co má šanci získat důvěru potenciálních voličů. Informace o rozdělení země na dvě samostatné republiky se ale dostaly na veřejnost až několik dní po volbách.
„Je otázka, jestli se vůbec o tak nesmyslném návrhu mělo jednat,“ říká po dvaceti letech Petr Pithart a vysvětluje, že předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar byl nejprve jasným stoupencem federalismu. Po volbách v červnu 1992 své názory ale změnil.
Nadále zastával stanovisko, že společný stát by měl zůstat zachován. Zároveň však požadoval, aby se Slovensko stalo svébytným mezinárodně-právním subjektem, což odporovalo prvnímu cíli.
Vladimír Mečiar s Václavem Klausem, tehdy českým premiérem, se nakonec domluvili na zániku Československa a ustanovení dvou samostatných republik.
Rozpad Československa byl i pozitivní
Petr Pithart připouští, že rozdělení země lze v některých ohledech považovat za správné rozhodnutí. Ze dvou rozhádaných národů v jednom svazku se staly dva státy, které si rozumí a mají nadstandardní vztahy. Jeden druhému nezávidí a nepředhazuje mu, kdo na koho doplácí.
„Na druhé straně pro řadu lidí, zejména starších, je to pořád ne úplně jasné a především docela bolavé. Také já jsem se nikdy netajil tím, že jsem to pokládal za svoji osobní prohru,“ přiznává Petr Pithart.
Zároveň upozorňuje na období, kdy na Slovensku vládl Vladimír Mečiar. Oceňuje, že se Slovákům podařilo ve volbách v roce 1998 Mečiara svrhnout, protože země pod jeho vedením prý měla nakročeno k autoritářskému režimu.
Mečiarova strana tehdy nezískala dostatek křesel v parlamentu, aby dokázala sestavit vládu.
„Kdyby se mu to podařilo, tak je Slovensko někde úplně jinde a střední Evropa vypadá vzhledem ke vztahům Maďarů a Slováků úplně jinak,“ myslí si Petr Pithart a dodává, že v takovém případě by rozpad Československa mohl znamenat dezintegraci středoevropského regionu.
