I 23 let po výbuchu na Staroměstském náměstí zůstává pachatel neznámý
Centrem Prahy otřásla před 23 lety 2. června 1990 nečekaná exploze. Nastražená trubková bomba vybuchla na Staroměstském náměstí, které v té době bylo zaplněné turisty i Pražany. Způsobila těžké zranění jedné zahraniční turistce, která přišla o oko, a dalších 17 lidí zranila lehce. Kdo bombu nastražil a proč, se dodnes nezjistilo.
Neznámý pachatel položil nástražný systém ve sportovní tašce na podstavec Husova pomníku. Systém, vyrobený z trubky, budíku, žárovičky a baterie, vystřelil směrem k orloji malé kousky kovu.
O zraněných promluvil den po výbuchu v Rozhlasových novinách pověřený ředitel pražské záchranky Bohumil Šefrna.
„Nejzávažnější poranění bylo způsobeno západoněmecké občance, kdy projektil poranil i mozek,“ uvedl před 23 lety Bohumil Šefrna.
17 lidí bylo zraněno lehce, některé lékaři ošetřili jen ambulantně. Další museli zůstat v nemocnici, a některé bylo dokonce nutné operovat. Na chirurgii v Motole skončily i dvě děti. Jedna pacientka utrpěla šok a péče o ni se ujali na psychiatrii.
4. června 1990 o stavu zraněných v rozhlase informoval ministr zdravotnictví a sociálních věcí české vlády Pavel Klener.
„Zahraniční pacientka, která utrpěla nejtěžší zranění, se podrobila ze soboty na neděli neurochirurgické operaci. Dopadla velmi dobře,“ uvedl tehdy Pavel Klener.
Krátce po výbuchu vznikla dokonce sbírka, kam měli lidé posílat peníze na odměny pro ty, kteří přispějí k dopadení pachatele nebo pachatelů.
Pachatel i příčina neznámí
Exploze mohla souviset i s blížícími se prvními demokratickými volbami. V podezření tak byli příslušníci rozpuštěné StB, vojenští experti a další lidé. Jednat se mohlo i o akci psychopata nebo nervově labilního jedince, který se nedokázal vyrovnat se ztrátou životních jistot po změně režimu.
Československý rozhlas přinesl i reakci prezidenta Václava Havla.
„Považuji za krajně důležité ukázat tvrdou ruku, ukázat, že svoboda a demokracie neznamená v našich očích, že si každý může dělat, co chce. Vraždit děti na Staroměstském náměstí nebo udělat z naší země křižovatku mezinárodního nebo domácího zločinu,“ řekl před 23 lety v Rozhlase Václav Havel.
Hned po výbuchu začala na případu pracovat třicetičlenná skupina kriminalistů. Prostřednictvím tisku požádala svědky o fotografie a videonahrávky z místa činu. Přišly jich stovky i od turistů z USA a Kanady. Pachatel ale na žádném záznamu nebyl.
Po třech letech policie případ odložila. To samé se stalo i s vyšetřováním dalšího výbuchu: podobná bomba explodovala 2. srpna 1990 na břehu Hostivařské přehrady. Motiv i pachatel zůstávají v obou případech dodnes neznámí.
