Vodíková auta a autobusy se v Česku objeví do deseti let, myslí si expert na alternativní pohony
V alternativních pohonech a zdrojích energie je podle Aleše Doucka budoucnost a první vodíkové autobusy už se objevují v evropských městech. Čeští výzkumníci vodíkových technologií předpokládají jejich rozšíření už brzy. „Pokud vše půjde dobře, tak se tu do deseti let začnou objevovat auta a autobusy,“ myslí si Aleš Doucek, který se zabývá výzkumem vodíkových technologií v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.
Veškerá vodíková vozidla jsou vlastně elektromobily, ale baterie jsou nahrazeny palivovým článkem. Palivový článek funguje tak, že se do něj z tlakových lahví přivádí vodík, ze vzduchu se bere kyslík a při elektrochemické reakci v palivovém článku vzniká elektrická energie, která se využívá v elektromotoru.
Co dnes limituje elektromobily, je dojezd a dlouhé nabíjení. „Existují nabíječky, kde se podařilo zkrátit nabíjení na desítky minut. Když se tankuje vodík, tak u osobního automobilu je natankováno za tři až pět minut, u autobusu do deseti minut,“ popisuje pro Radiožurnál Aleš Doucek. „Dojezd je u osobních automobilů kolem 500 kilometrů, u autobusů mezi 250 až 300 kilometry, což je naprosto dostatečné pro městský provoz.“
Efektivita vodíkových článků je vyšší než u spalovacích motorů. Při spalování vodíku jde 50 procent do elektrické energie a 50 procent do tepla. To je výhoda například v zimním provozu. Na rozdíl od baterií se tak získává teplo, kterým lze dopravní prostředek vytápět.
Výhody vodíkového pohonu jsou podle Doucka obrovské. „Autobus neprodukuje žádné emise, z výfuku mu odkapává voda. Pro města by to byl obrovský přínos.“
Překážka na cestě
Autobusy na vodíkové články už ve světě jezdí. V Evropě se počet vodíkových autobusů blíží stovce.
„Není to zatím běžný provoz, zatím se testují menší flotily pěti až deseti autobusů. Hamburk, Londýn, Skandinávie je hodně aktivní,“ vypočítává Doucek.
„Hamburk má velmi dobře propracovanou strategii, jak postupně veškeré autobusy, které tam jezdí ve veřejné dopravě, nahrazovat elektrobusy nebo autobusy na vodík. To je cíl Hamburku, aby měli v blízké době dopravu bez emisí.“
Výzkumný ústav v Řeži byl hlavním partnerem při realizaci českého vodíkového autobusu TriHyBus. Ten vyvinuli spolu se společností Škoda Electric a Proton Motor. „Vypadá jako trolejbus, ale není připojen na trakční síť, odkud by bral elektřinu, ale vyrábí si ji sám v palivovém článku,“ popisuje stroj Doucek.
Před několika lety to vypadalo, že českému vodíkovému autobusu nestojí nic v cestě. „Jenže tehdy vrcholila finanční krize, všichni šetřili a dlouhou dobu všichni jeli v úsporném režimu,“ vzpomíná Doucek. „Mysleli jsme si, že uděláme prototyp, pár let ho budeme testovat a pak nic nebude stát v cestě tomu, aby ty autobusy jezdily ve velkém,“ ohlíží se zpět.
