První československá družice Magion shořela před 40 lety v atmosféře. Na oběžné dráze má následovníky
Uplynulo 40 let od chvíle, kdy po své úspěšné misi satelit Magion 1 sestoupil do nižších vrstev atmosféry, kde shořel. Na družici, která mapovala magnetosféru a ionosféru, postupně navázaly čtyři stejnojmenné satelity a odkaz Magionu je dodnes živý.
Satelit velký asi jako dvě krabice od bot, pokrytý solárními články, z nějž čněly charakteristické antény. To byl Magion 1, jehož povrch byl kvůli udržení požadované teploty pozlacený.
Na orbit ho ze sovětského kosmodromu Pleseck vynesla 24. října 1978 raketa spolu s mateřským geofyzikálním satelitem Interkosmos 18.
Původně měl fungovat zhruba půl roku, ale jeho mise nakonec trvala skoro tři roky. Satelit zkoumal magnetosféru a ionosféru - odtud název MAG-ION. Na jeho úspěch pak navázaly další čtyři stejnojmenné družice.
‚Jedna z největších kosmických zakázek pro Česko.‘ Olomoucká firma vyrobí součástky do stovek satelitů
Číst článek
Satelit sestrojil tým pracovníků z tehdejšího Geofyzikálního ústavu ČSAV. Hlavními autory byli Pavel Tříska a Jaroslav Vojta, kteří přišli s nápadem malého sekundárního satelitu.
Když v kosmodromu chystali zařízení pro sovětskou družici Interkosmos 5, všimli se, že obsahuje závaží o hmotnosti 15 kilogramů, které má zajistit kolmý start. Napadlo je, že by ho šlo nahradit družicí se senzory, která by umožnila přesnější měření ze dvou bodů.
„Cílem bylo, mít možnost měřit stejné jevy ve dvou bodech na oběžné dráze ve vzdálenostech desítek, stovek možná tisíc kilometrů. To znamenalo dát přístroj buď na nosnou raketu, která tam nějakou dobu obíhá na stejné nebo na velice podobné dráze, a nebo na malou družici, která se v našem případě oddělovala od velké družice,“ popsal myšlenku, která stála na počátku satelitu Pavel Tříska ve vysílání Českého rozhlasu.
Komunikaci s Magionem zajišťovala stanice v Panské Vsi, která také zaznamenala jeho konec.
Počítání slonů z vesmíru. Vědci je mapují pomocí snímků ze satelitu vzdáleného 600 kilometrů od Země
Číst článek
„Kolega Jiskra byl technik na observatoři. Vzal si to jako úkol a dělal prakticky všechny průlety… Když se to blížilo ke konci, tak tam měl průlet, kdy zjistil, že se družice nadměrně zahřívá. Tam už musela na tom krystalu být teplota víc než 60 stupňů. Ale to ještě zařízení pracuje, protože součástky by měly fungovat do 100 stupňů. Prolétlo to a při dalším průletu už se družice neozvala. Mezitím prostě shořela,“ popsal jeden z tvůrců družice Jaroslav Vojta z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR v dokumentárním snímku Magion Marka Janáče, který je věnován památce zesnulého Pavla Třísky.
Autoři přitom vytvořili dva stejné exempláře Magionu 1. Druhé z dvojčat zůstalo na Zemi a dochovalo se v Akademii věd.
Nástupci Magionu
Na Magion navázaly další satelity, které využily osvědčené prvky z první družice. Vedle zmíněného principu souběžného měření větším počtem satelitů jde mimo jiné i o antény vyrobené ze svinovacího metru.
Program vydobyl československému výzkumu jisté renomé. „Byly plány na dalších dvanáct družic s postupným vylepšováním technických parametrů, kvality i větším rozsahem vědeckých experimentů. Byly plány, že by mohly provádět výzkum i na oběžné dráze Měsíce. Ale to všechno padlo a víceméně vypuštěním družic Magion 4 a 5 kolem roku 2000 celý program skončil,“ říká Jan Kolář z České kosmické kanceláře.
Šéf Satelitního centra: Cílem je kontinuálně snímat Česko. Vlastní družice bychom mohli mít do pěti let
Číst článek
Magion 5 odeslal poslední data na Zemi v roce 2002, kdy se s konečnou platností odmlčel.
Kolář v této souvislosti připomíná památnou úvodní odmlku posledního z Magionů: „Když se dostal na oběžnou dráhu, tak s družicí záhy bylo ukončeno spojení. Ale stala se unikátní věc. Technici věřili, že družice je v pořádku a nakonec se to musí povést. Proto vytrvale ze stanice v Panské Vsi vysílali na družici dotazovací signály. Po dvou letech se najednou znova ozvala. To bylo velké zadostiučinění a velký úspěch. Ta družice pak další čtyři roky pracovala naprosto v pořádku.“
Magion podle Koláře skončil mimo jiné kvůli problémům s financováním a v jistém smyslu předběhl svou dobu s ohledem na současnou popularitu malých družic ve tvaru krychle známých pod označením CubeSat.
Předchůdce malých satelitů
„Magion je historicky zapsán jako předchůdce malých satelitů. Hmotnosti Magionu 1 byla 14,5 kilogramu. To je z dnešního hlediska stále malá družice. Současné malé rozměry jsou dány pokrokem v miniaturizaci zejména elektroniky, která se za poslední půl století stala,“ podotýká Kolář s tím, že v současnosti by Magion mohl vypadat jako CubeSat.
„Já bych dokonce řekl, že Magion je v této oblasti pionýr a kdybychom v tom pokračovali, tak bychom dnes určitě patřili ke špičce ve světovém měřítku. Dnes ti tvůrci na Magion navazují ideově, nikoliv technicky, protože technika pokročila dál. Ale jde o ten nápad, že malá družice může dělat velké věci,“ dodává.
2:00
Brno hledá díry v potrubí z vesmíru. Satelit ve městě odhaluje skryté úniky pitné vody
Číst článek
Malých satelitů v posledních době rychle přibývá. Na oběžné dráze jich je už více než 1600. Nechybí mezi nimi ani družice české výroby.
Jako první se na orbit v roce 2017 dostal VZLUSat-1 z dílny Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Satelit vybavený mimo jiné rentgenovým dalekohledem váží zhruba dva kilogramy a pohybuje se ve výšce asi 505 kilometrů.
Druhou malou družici české výroby do stejné výšky na orbit vynesla raketa v roce 2019. Vývoj satelitu Lucky-7 začal jako studentský projekt na ČVUT a provozuje ho firma SkyFox Labs.
Cílem CubeSatu o váze zhruba 1,5 kilogramu je mimo jiné ověřit, jak v praxi obstojí satelit postavený z běžně dostupných součástek. A zatím se vše daří. Jak podotýká jeden z tvůrců družice Jaroslav Laifr, je to i díky prvkům, které bychom našli právě na Magionu 1.
Česká legenda
„My jsme si od Ústavu fyziky atmosféry AV ČR vypůjčili skvělou myšlenku svinovacích metrů, která ale mezitím byla samozřejmě využívaná už i v Americe… Svinovací metry pro anténní systém, který je na družici, je alespoň v našich duších potomek velkého Magionu 1. Je to dodnes jednoduchý a spolehlivý způsob jak anténu na orbitu rozvinout, protože satelit musí být v obálce ve sbaleném stavu než dojde k jeho vypuštění,“ popisuje Laifr s tím, že dalším prvkem je zlacený povrch.
SpaceX poslal do vesmíru dalších 60 satelitů do sítě Starlink. První stupeň rakety se vrátil úspěšně na zem
Číst článek
„Ten má za cíl udržet teplotu uvnitř satelitu nad bodem mrazu. To se nám velmi dobře daří. Když jsme sledovali teplotu v průběhu měřící periody, tak se ukázalo, že teplota kulminuje mezi osmi a třiatřiceti stupni Celsia. Takže česká technologie zlacení povrchu přivedla kus domoviny i na palubu naší družice. Kromě toho jsme na její plášť zobrazili i českou vlajku,“ podotýká Laifr, který pravidelně zveřejňuje fotky pořízené českou družicí během přeletů.
„Jediné, co mě mrzí, je, že historie Magionů se uzavřela číslem 5 a série nepokračuje dál. Výzkum magnetosféry Země totiž v Ústavy fyziky atmosféry pokračuje. Družice malého formátu, které se staví dnes, by dokázaly pojmout stejnou elektroniku jako Magion tehdy,“ vysvětluje Laifr.
„To znamená, že by to nebyla ani otázka peněz. Dokonce bych řekl, že by bylo možné takovou družici s nějakou mezinárodní spoluprací vynést levněji než tehdy. Je to škoda. Ale pro nás je Magion v každém případě česká legenda a doufejme, že budou následovat další,“ uzavírá.
