Vědci poprvé objevili mikroplasty v lidské krvi. Hodnotí to jako znepokojivé
Vědci poprvé odhalili mikroplasty v lidské krvi. Objev ukazuje, že tyto drobné plastové částice mohou cestovat po těle a usazovat se v orgánech. Odborníci zjištění považují za znepokojivé, i když neznají přesný dopad mikroplastů na člověka. V laboratoři ale už prokázali, že mohou poškozovat lidské buňky. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.
Mikroplasty, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují.
Vědci už dříve nalezli mikroplasty v lidské stolici. Z nedávno publikovaného výzkumu také vyplynulo, že mikroplasty se mohou zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík. Odborníci také odhalili mikroplasty v placentách těhotných žen.
‚Je to alarmující.‘ Mikroplasty se dostanou přes placentu až do plodu, upozorňují vědci
Číst článek
Autoři studie analyzovali vzorky krve 22 anonymních dárců, zdravých dospělých jedinců, a v 17 z nich našli plastové částice. Některé vzorky krve obsahovaly dva nebo tři druhy plastů.
Polovina vzorků obsahovala plast polyethylentereftalát známý pod zkratkou PET, ze kterého se vyrábějí třeba jednorázové láhve na nápoje, fólie nebo textilní vlákna. Vědci nalezli ve třetině vzorků polystyren, který se používá na balení potravin a dalších výrobků, a čtvrtina vzorků obsahovala polyethylen, z něhož se vyrábějí igelitové tašky.
„Naše studie je prvním důkazem toho, že máme v krvi polymerní částice, což je průlomový výsledek,“ řekl podle Guardianu ekotoxikolog Dick Vethaak z amsterdamské Svobodné univerzity.
Nanoplasty objevili vědci i na vrcholcích Alp. Podle nich pocházejí z Paříže, Londýna a německých měst
Číst článek
„Určitě je rozumné mít obavy. Částice tam jsou a kolují po celém těle. Obecně také víme, že kojenci a malé děti jsou více vystaveni působení chemických látek a částic. To mi dělá velké starosti,“ dodal.
Vethaak připustil, že množství a typ plastů se u jednotlivých vzorků krve značně lišily. Rozdíly podle něj mohou odrážet krátkodobou expozici před odběrem krevních vzorků, například pitím z plastového kelímku nebo nošením umělé roušky na obličeji.
Podle vědce je jeho výzkum průlomový, ale kolem mikroplastů nadále zůstává mnoho neznámých.
„Velkou otázkou je, co se děje v našem těle. Zůstávají v něm částice? Jsou přenášeny do některých orgánů, například dostanou se přes hematoencefalickou bariéru? A jsou tyto hladiny dostatečně vysoké na to, aby vyvolaly onemocnění? Naléhavě potřebujeme financovat další výzkum, abychom to mohli zjistit,“ prohlásil Vethaak.
