U jiných epidemií stačilo 50 procent k tomu, aby sama přestala, říká k promořenosti virolog Hirsch
Co je to promořenost populace a proč epidemiologové tento údaj potřebují tak urgentně a co nejpřesněji znát? „Uvádí se, že asi tak 50 procent populace stačí na to, aby epidemie přirozeně přestala. To znamená, že když bude každý druhý nakažený, tak když do toho potom přijde nějaký další nakažený, tak už nemůže populaci příliš ohrozit,“ řekl v úterý Českému rozhlas Plus virolog a imunolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Omezení a zákazy, které zažíváme nejen my, ale i řada jiných zemí, chrání hlavně životy a lůžka v nemocnicích. Je ještě cíl v České republice nahradit tato opatření karanténou chytrou, to znamená dostatkem testů?
To je samozřejmě cíl. Šance tady je. Jde o to zvýšit naši testovací kapacitu, v tom by měla pomoct aktivita Akademie věd a univerzit. Vedle tohoto jde i o následnou organizaci. To znamená sledování lidí, kteří se s těmi, kteří se najdou jako pozitivní, setkali, a potom sledování jejich kontaktů. Určitě by to šlo, když se zvedne testovací kapacita a následné sledování.
Vede se debata o takzvané promořenosti populace. Podle čeho poznáme, že jsme promoření dost a že se blíží konec epidemie? Mluvíte tuším o 50 procentech populace, aby mohla epidemie skončit.
Je takové číslo, které je ověřené z různých jiných epidemií, zdaleka ne tak nepříjemných jako ta covidová. Uvádí se, že asi tak 50 procent populace stačí na to, aby epidemie přirozeně přestala. To znamená, že když bude každý druhý nakažený, tak když do toho přijde nějaký další nakažený, potom už nemůže populaci příliš ohrozit. Bude to v jakémsi stavu rovnováhy. K tomu se musíme dostat testováním.
Teď je připravována studie, kdy bude nejdřív v Praze vyšetřeno pět tisíc lidí. Ti se musí velice pečlivě vybrat, abychom věděli, jaká část populace je nakažená.
Momentálně se testují lidé, kteří se o to nějakým způsobem přihlásí, protože mají nějaké problémy. Potřebujeme vědět, kolik je v populaci nakažených lidí celkem, tedy i těch, co nemají příznaky. Jeden z velkých problémů této infekce je, že je velice často bezpříznaková, jenže ti bezpříznakoví lidé pak nakazí další lidi. Tím se epidemie šíří. Potřebujeme vědět, jak daleko od té padesátiprocentní nebo ještě vyšší proinfikovanosti jsme.
Poloviční promořenosti se dočkáme se zpožděním právě díky tomu, že chráníme starší a nemocné lidi. Dá se nějak odhadnout. kdy a jak by to případně urychlila vakcína?
To je základní otázka a několikrát o tom hovořil profesor Prymula. Záleží, jak rychle ta epidemie probíhá. Buď ji můžeme nechat úplně neregulovanou. To, když se nereguluje, jsme viděli v několika zemích. Bylo to třeba nějakým zaspáním nebo nějakým důvodem, který teď nebudeme analyzovat. Vedlo to ke zhroucení systému veřejného zdravotnictví, přesněji řečeno nejsou nemocniční lůžka pro nejvíce ohrožené a pro ty z nich, kteří potřebují nejvíc pomoct – například senioři, přesněji lidé, kteří trpí nejrůznějšími nemocemi.
Kdybychom tu epidemii nechali bez kontroly, tak se dostaneme do stavu promořenosti poměrně rychle, ale za cenu, kterou si nemůžeme dovolit. Tedy za cenu, že se nám úplně zacpe systém veřejného zdravotnictví. My to teď zpožďujeme.
Zpožďování je dáno restrikčními opatřeními, nyní plošnými. Chtěli bychom to zpožďovat úplně stejně, ale chytřeji. To znamená, že by se vybírali lidé, kteří jsou nakažení, a ti by se separovali, i jejich kontakty. Jak to teď vypadá, tak díky tomu, že se řídicímu štábu povedlo poměrně dobře epidemii zpomalit. Tak jsme docílili, že je dostatek míst v nemocnicích, dokonce jsme je nabídli několika zemím, ale epidemie bude trvat velice dlouho.
