Kromě samotného objevu těchto tří jezer vědci potvrdili, že jsou spojená s mnohem známějším a větším jezerem Vostok. To je ukryté pod čtyři kilometry tlustým ledovcem a od zbytku světa je odříznuté už miliony let.

„Hladiny těch jezer klesají a stoupají pod ledem až o 200 metrů a tehdy dochází k propojování dalších pánví a mísení. Pod ledovcem probíhají rozsáhlé a složité, procesy,“ vysvětluje geolog Václav Cílek.

Vědcům k objevu pomohly údaje z dvojice družic GRACE, která měří odchylky v gravitačním poli Země. Gravitace totiž není všude na Zemi stejná a z jejích odchylek můžou vědci zjistit, co se nachází pod našima nohama.

„Z těch družicových měření se dohromady komplikovanou inverzí sečtou parametry, které charakterizují gravitační pole, což není nic, na co by si člověk mohl sáhnout, je to spousta čísel a z toho se odvozují ty veličiny, které používáme k identifikaci nejrozmanitějších fenoménů pod povrchem,“ vysvětluje jeden z autorů výzkumu Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd.

Víme, po čem chodíme?

Družice ale nejsou moc přesné, takže údaje o gravitaci vědci porovnávají ještě s radarovými mapami. Zmapovali už většinu Antarktidy a ve výzkumu dál pokračují, takže se můžeme těšit i na další objevy. Česká republika je prozkoumaná dobře, ale na pár zajímavostí vědci narazili, říká Václav Cílek.

„Třeba francká linie, která prochází Šumavou, je pravděpodobně zdaleka nejvýraznější linií celého Českého masivu. Nebo naopak když se podíváme na středočeský pluton, tak on se prakticky v tom gravimetrickém záznamu neprojevuje, a to proto, že to je pravděpodobně ploché těleso, které je uložené v rulách s podobnými vlastnostmi.“

Co se objevu nových hor nebo jezer týče, to je podle vědců dnes možné už jen právě v Antarktidě anebo třeba v Grónsku.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít