Na malých letištích se stále využívá analogová rádiová komunikace mezi piloty a letištěm. Jako operátoři služby tu fungují proškolení členové místních aeroklubů, například pilot David Muschalik. 

„Při příletu letadla do letištní provozní zóny je potřeba si zapamatovat, případně zapsat například volací znak letadla, výšku, polohu, kde se nachází a kterým směrem má v plánu pokračovat, případně jestli má v plánu přistát. Tyto informace operátor následně předává jiným letadlům přistávajícím do letištní provozní zóny,“ vysvětluje Muschalik pro Český rozhlas. 

Okamžitý přepis

Takováto komunikace funguje prakticky na všech malých letištích v Evropě, ale nemusela by. Systém vytvořený Michalem Marhanem, dnes už absolventem Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze, pro diplomovou práci během okamžiku udělá z rádiové informace text.

„Je to přepsané v podstatě okamžitě,“ říká Marhan. Jedná se o čistý přepis komunikace, takže například i volací znak letadla se nejprve přepíše jako několik slov, což se následně upraví. „Důležité informace jsou: vstup do letištní zóny, výška a pokračování směru letu,“ říká Marhan. 

„Ze zprávy se systém pokusí extrahovat důležité informace. Když kliknu na druhé tlačítko, tak vidíme, že do půl vteřiny jsem dostal výstup. Místo slov oskar kilo hotel india čárlí tady vidím OK HIC, vstupujeme do vašeho ATZ (letištní zóny – pozn. red.) a tohle už jsou ty informace, se kterými ten systém pracuje, například na výpočet vytíženosti letiště,“ popisuje Marhan.

Především se ale zvyšuje bezpečnost v desetikilometrové zóně kolem letiště, protože operátor přehledně vidí, kolik letadel a kde se v ní pohybuje. „Tady vidíme na obrazovce list, a co řádek, tak to nějaká nahrávka. Nevidíme už její přepis, ale jenom ty důležité informace. Takže například vidíme, že OK HIC právě prolétává nad letištěm, a když si to rozkliknu, tak pro kontrolu vidím i přepis, ale snažím se to dávat v té minimalizované formě,“ ukazuje operátor a pilot Muschalik. 

Jednoduchá frazeologie

Podle něj by tento automatizovaný přehled situace kolem malých letišť ocenili, zvláště za hezkého počasí, nejen dispečeři, ale i sami piloti. Protože se už na zemi mohou podívat, jaká letiště jsou vytížená, a rozhodnout se podle situace, jestli poletí na vytíženější nebo méně vytížené letiště. Z pohledu letiště tak dojde k jednoduššímu výběru letištních poplatků, vzhledem k automatickému zápisu vzletů a přistání.

Ačkoliv na stovku našich malých letišť přistávají tisíce sportovních letadel, jejich vzájemná rádiová komunikace se nearchivuje. Michal Marhan nejprve vymyslel, jak ji nahrát, a pak vytvořil algoritmus umělé inteligence pro webovou aplikaci. Využil k tomu volně přístupný model Whisper pro přepis řeči společnosti Open AI, který ale musel naučit leteckou frazeologii.

„Výhoda, která i mně pomohla, je, že letecká frazeologie je daná. Má jistou strukturu. A i když se samozřejmě mohou piloti od toho trochu odchýlit, zaměnit pořadí nebo řeknou trochu něco jinak, tak vlastně používají omezený slovník, to pomáhá právě i na přesnost,“ říká Marhan.

S tímto projektem vyhrál Michal Marhan soutěž diplomových prací IT SPY a díky odměně 2000 eur připravuje pilotní provoz aplikace na několika malých letištích. Jeho automatizovaný systém zaujal i Úřad pro civilní letectví.

Eva Kézrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít